Červenec 2009

Zapečená cuketa s nivou

31. července 2009 v 17:50 | Petra |  Recepty
Cuketám se na zahrádce letos daří houpavě. Chvíli nasadí plody, které rostou jako z vody, a pak přijde vlna, kdy se nestačí sklízet. Ale když přijde vlhko, tak všechny mladé plody uhnijí a cuketa je "prázdná"... Dnes jsem sklidila poslední (přerostlou) cuketu z první várky a s napětím sleduji, zda opět někdy přijde plod, který neuhnije. Cuktu jsem letos poprvé připravila podle našeho dávného tradičného rodinného receptu, který patří meti těch 5 nejmilejších a nejoblíbenějších.

Grilovaná cuketa v bylinkové marinádě

24. července 2009 v 21:19 | Petra |  Recepty
Jak už se v poslední moderní době stalo, špekáčkům pomalu odzvonilo a rozmáhá se letní mohutná grilovací pandemie. Přiznám se, že vůni všeho pečeného na ohni miluji, a tak si občas sem tam taky něco ugrilujeme. Na jasné čáře u mne vyhrává grilovaná cuketa. Výborná je také paprika nebo cibulka, a samozřejmě lilek. Na cuketu u mne ale stejně žádná jiná zelenina nemá. První letošní cukety ze zahrádky tak skončili na tmavé mřížce. Docela dlouho jsem hledala na internetu, jak přesně při grilování "dužnaté zeleniny" postupovat, až jsem našla...

Cuketa na paprice

24. července 2009 v 20:49 | Petra |  Recepty
Cuketám se letos moc nedaří, je příliž vlhko, a tak téměř všechny nasazené plody zgumovatí a uhnijí. Přesto se nějaká úroda těchto lahodných plodů "zadarmo" dostavila, a tak máme cuketový týden, možná měsíc:-)

Z cuket neznám žádné špatné jídlo, úplně je zbožňuji. Cuketa na paprice je ovšem lahůdka, která přesvědčí i mnohé zapřisáhlé odpůrce cuket a masožravce. Recept je velmi jednoduchý, levný a rychlý. Prostě pro zaměstnanou ženu:-)

Lišaj paví oko

11. července 2009 v 20:33 | Petra |  Fotografie
Dneska jsem náhodou na fasádě našeho domu narazila na monumentálního nočního motýla - Lišaje paví oko.

Tento motýl není vázán na určitý typ stanoviště a patří k našim hojným lišajům. Má rád lužní lesy, okolí řek, parky a zahrady. Samice naklade okolo 350 vajíček na listy i větvičky budoucích živných rostlin housenek - Vrba jíva, topol černý, lípa velkolistá, jabloň, hrušeň a další ovocné dřeviny. Do několika dnů se vylíhnou housenky, které požírají listí. Jejich stadium trvá asi pět týdnů.

Bylinky: Bylinkový čaj z heřmánku a divizny

11. července 2009 v 14:20 | Petra |  Ekozahradničení
Na zahrádce je právě v plném květu divizna a heřmánek. Z čerstvých květů jsem si udělala čaj, který jsem osladila letošním první medem. A čeká mne sběr a sušení - toť strýček na zimní období nachlazení.

Divizna velkokvětá, které se lidově říká třeba také Áronova hůl, má ráda slunná stanoviště a vápnitou, propustnou půdu chudou na živiny. Bylinu jsem nikdy nevysévala, vždycky mi na zahrádně nějaká sama vyroste. Jedná se o dvouletou rostlinu, v prvním roce můžete sbírat listy. Je dobré sušit diviznu na vzduchu. Zajímavost je, že léčivost květů je spojena se žlutým barvivem. Proto při sušení květy nesmějí zhnědnout!

Fotovybavení a fotografie

11. července 2009 v 12:05 | Petra |  Fotografie
Kromě zahradničení je mou velkou vášní fotografování. Letos v lednu jsem si pořídila vysněnou "pravou" digitální zrcadlovku - Canon EOS 450D. O podobném fotoaparátu jsem toužila celých deset let a čekala, až jeho cena spadne na hranici pro mne finančně únosnou:-) Fotit na kompakty i "falešné zrcadlovky" mne po mládí s klasickým zrcadlem bohužel nebavilo a rozčilovalo.

Instantní neinstantní rajčatová polévka

10. července 2009 v 20:28 | Petra |  Recepty
Když je v práci hodně práce a doma žádný čas na vaření, tak je čas na instantní recepty. Osvěžila jsem dnes jeden rajčatový. Totiž moji milovanou rajčatovou polévku s bazalkou a sýrem.


Pohanka a pohankové palačinky

7. července 2009 v 20:50 | Petra |  Recepty
Pohanka je rdesnovitá rostlina (není to obilnina, jak je někdy prezentována), která neobsahuje lepek. Obsahuje však velké množství minerálů, vitaminů a vlákniny. Hotovou pohanku můžeme koupit v prodejnách zdravé výživy, pohanku se ale vyplácí mít i na zahrádce. Je to bylina s krásnými bílými květy, které zdobí zahrádku v době, kdy už nekvetou první jarní květiny a ještě nekvetou ty letní. Nať se navíc sklízí v době, kdy toho zeleného (kromě plevele) na zahrádce moc není.

Rybízová sezona

6. července 2009 v 21:40 | Petra |  Recepty
Rybízová sezona vrcholí. A rybíz je letos (alespoň u nás) velmi sladký. Z aromatického černého rybízu jsem vyrobila marmeládu, šlo to raz dva, připravovala jsem ho z celých kupiček a použila jsem želírovací cukr 2:1 a během 15 minut už byly skleničky vzhůru nohama:-)

Z červeného rybízu jem upekla výborný rybízový koláč se sněhem.

Tipy pro ekozahradu: Zahradní nábytek

6. července 2009 v 19:29 | Petra |  Ekozahradničení
Na každé zahrádce musí být místo pro posezení pod širým nebem, stromem nebo slunečníkem. Na té naší je to zatím kopmplikované stavebními pracemi, ale minulý víkend jsme se přeci jen ubytovali venku pod lískou. Výběr nábytku pro posezení není úplně jednoduchou záležitostí.

Zásady biozahradničení: Přetvořte plevel na zeleninu

4. července 2009 v 22:02 | Petra |  Ekozahradničení
Plevel, který vám vyroste na zahrádce, je plný vitamínů a minerálů - pampeliška, bodlák nebo svlačec si tahají živiny z velmi hlubokých míst v zemi a tím je vynášejí nahoru. Na jaře jsou tyto rostliny nejlepším zdrojem vitamínů, které se nám na jaře nedostávají (respektive nedostávají se těm, kteří se snaží vyvarovat jedení rajčat v únoru a nekonzumují pomeranče, kiwi a banány). Jíst nesezónní ovoce a zeleninu je stejně bláhové jako do sebe házet pilulky z lékárny. Kysaná zelenina a první lístky ze zahrádky, které se objevují už v únoru, jsou přirozeným zdrojem látek, které tělo potřebuje.

Plevelová pomazánka

4. července 2009 v 21:59 | Petra |  Recepty
Pomazánka typu "vyběhni na zahradu, natrhej, co ti padne do oka, nasekej najemno, otevři lednici a najdi něco, do čeho to zamícháš":-)

Zásady biozahradničení: Přirozená vláha

4. července 2009 v 21:54 | Petra |  Ekozahradničení
V přírodní zahradě platí, že by mělo být udržování zahrady co nejméně náročné na vodní zdroje. Ideální je chytat všechnu dešťovou vodu do sudů nebo nádrže a využívat ji k zavlažování. Pamatujte, že rostliny, které si rozmazlíte každodenním zaléváním, nepřežijí vaši týdenní dovolenou. Rostliny, které budete držet zkrátka, se naučí si pro vláhu dojít samy a vytvoří si hluboké kořeny.

Zásady biozahradničení: Přírodní postřiky

4. července 2009 v 21:46 | Petra |  Ekozahradničení
Proti nemocem rostlin můžete použít vývary, výluhy a jíchy z bylinek a rostlin. Pamatujte, že nemoci a škůdci napadají oslabené rostliny, pokud jim dáte dostatek živin a dobré podmínky, tak budou velmi odolné. Téměř u všech rostlin zvyšuje odolnost hnojení kopřivovou jíchou. Přehled přírodních jích a postřiků naleznete v knížce "Zahrada v souladu s přírodou". Často se využívá přeslička, česnek, cibule, kostival a pelyněk. Takovými prostředky odpudíte např. mšice a můžete předejít napadení plísněmi. Na českém trhu navíc můžete koupit některé přípravky od firmy AgroBio, které jsou na přírodní bázi. Přípravek Bioton je např. proti plísním.

Zásady biozahradničení: Přírodní hnojení

4. července 2009 v 21:33 | Petra |  Ekozahradničení
Každý zahrádkář ví, že zásadou dobrého pěstování je správný kompost. Kompostování má své zásady a kvalitní kompost není výsledkem ležící a hnijící hromady zbytků. Pro kompost platí dvě zásady - potřebuje vzduch a vlhko. Kompost si založte co nejblíže vchodu do domu, abyste za jakéhololiv počasí k němu měli přístup. Měl by být umístěn ve stínu - ideálně pod ořešákem nebo lískou. Pro základ můžete použít koupený kompostér nebo vlastnoručně vyrobený z prkýnek. Náš kompost je vyroben ze staré podsady stanu, má praktické "otvírání":-)

Tipy pro ekozahradu: Kopřivová jícha

4. července 2009 v 21:07 | Petra |  Ekozahradničení
Léto je v plném proudu a přichází čas přípravy druhé várky základního hnojova přírodní zahrady - kopřivové jíchy. Aneb jak zadarmo téměř bez práce vyrobit z všudpřítomného plevele u plotů vyrobit hnojivo plné důležitých živin. Kopřivy u nás před sekačkou bráním vlastním tělem!:-)

Zásady biozahradničení: Přilákejte přirozené predátory

4. července 2009 v 17:03 | Petra |  Ekozahradničení

Živočichové, kteří mohou na zahrádce působit škody tím, že jim chutná něco, co pak nestihnete ani sklidit, mají svoje přirozené predátory, které je potřeba na zahrádku přilákat a zabydlet. Některé "kombinace" samozřejmě všichni známe. Larvy slunéček sedmitečných milují mšice (ostatně zkoušela jsem to na čilipapričce obsypané mšicemi, nad kterou jsem málem zlomila hůl, když tu jsem v trávě zahlédla larvu slunéčka, kterou jsem deportovala na dovolenou na svoji čilipapričku na schodišťové římse, během dne nebylo po mšicích ani stopy).

Zásady biozahradničení: Rozmanitost a sousedské vztahy

4. července 2009 v 10:43 | Petra |  Ekozahradničení

Plantáže okurek, rajčat, salátů, ale také třeba smrků jsou ideálním hostincem pro živočichy. Slimákům tak stačí například objevit lán salátů a mohou se tam rovnou nastěhovat. Také plíseň se báječně šíří na plantáži okurek. Stejně tak rostliny na plantáži si konkurují a je málo živin i prostoru pro každou z nich. Pokud chceme pěstovat zeleninu i ovoce přírodně, měli bychom se naučit sít a sázet smíšené kultury.

Zásady biozahradničení: Kde panuje přirozená rovnováha, není třeba žádných zásahů

3. července 2009 v 23:59 | Petra |  Ekozahradničení

(Nejen) při zahradničení je třeba si uvědomit, že v přírodě fungují zákonitosti rovnováhy. Všechno se vším souvisí, každou rostlinu někdo jí, každý živočich někoho nebo něco konzumuje a je zároveň potravou jinému živočichovi. Pokud tato harmonie vztahů funguje dobře (tzn. pokud ji člověk nenaruší), není možné, aby se někde nějaký živočich nebo rostlina nekontrolovaně přemnožili.


Moje ekozahrada na blogu

2. července 2009 v 22:38 | Petra
Léto se hlásí o slovo a sklizeň ze zahrádek začíná nabírat těch správných obrátek. Vlastnoručně vypěstovaná zelenina nebo ovoce ale ještě není zárukou ekologicky příznivého a zdravého stravování. Záleží samozřejmě na způsobu pěstování.