Jezte sezónné potraviny

14. prosince 2009 v 21:20 | Petra |  Inspirace / recenze
Média na nás v posledních týdnech chrlí chřipku, mluví se o epitemiích, pandemiích, sezónní chřipce atd. Jistě každého z nás napadne, že důležitou prevencí je "pěstování naší imunity", a tak mnozí naběhneme do supermarketů, nakoupíme kila pomerančů, mandarinek, banánů a kiwi… a při tom letu nezapomeneme na pár citronů do čaje. Cestou ze supermarketu se stavíme v lékárně pro zaručené vitaminové tabletky. Doma to pak všechno zkonzumujeme a věříme, že tím jsme pro svou imunitu udělali maximum. Ale chyba lávky!


O vitamínech v tabletkách se rozepisovat nebudu, je to věc pohledu. Stručně řečeno mám k nim velkou nedůvěru a považuji je spíš za geniální marketingový počin farmaceutických firem. Ostatně ani moc nevěřím, že z většiny tablet je tělo schopno opravdu vitaminy vstřebat. Podrobně jsem se tématem však nezabývala. Mám pouze tu zkušenost, že jsem nikdy žádné takové tablety nebrala a kromě rýmy a kašle dvakrát do roka prakticky nejsem nemocná.

Podívejme se ale na konzumaci tropického ovoce. V každém klimatu roste přirozeně taková strava, která je pro tamější obyvatele přirozená, a také životně důležitá. Člověk by tedy měl jíst ty potraviny, které rostou v místě, kde žije - a obecně platí: čím blíže (na zahrádce), tím lépe.
Lidé, kteří žijí v oblastech s chladným podnebím, konzumují stravu, která zahřívá (maso, pohanku, rýži), naopak ve velmi horkém podnebí tropů konzumují potraviny, které ochlazují, což je právě zmíněné tropické ovoce. Ovoce totiž ochlazuje - proto také roste v létě, kdy ochlazení náš organismus potřebuje. A čím teplejší podnebí, tím více ochlazující ovoce.

Konzumace tropického ovoce jako prevence nachlazení je tedy absurdita. Naopak, po jeho konzumaci je tělo k nachlazení mnohem náchylnější. Osobně jsem takový experiment kdysi (nevědomě) udělala. Tropické ovoce nekupuji a ani ovoce vlastně moc nejím - pouze to, co v létě utrhnu ze stromu, keře nebo dostanu od sousedů. Podle obecně rozšířeného omylu, bych tedy měla být pořád nemocná J. Asi před třemi roky jsem si v únoru dala předsevzetí, že se sebou něco udělám, abych získala větší imunitu před právě šířící se chřipkou. Koupila jsem si kiwi a mandarinky a do týdne jsem byla v posteli s horečkami (byla to má jediná chřipka asi za posledních 7 let :). Pravděpodobně to bylo i tím, že to náhlé ochlazení uprostřed zimy bylo pro mé tělo takovým šokem, že to nerozdýchalo… (?)
Od té doby věřím, že pokud budeme jíst to, co přirozeně roste v našich zeměpisných šířkách a v sezóně, uděláme svému tělu velkou službu.

Takovýto výběr potravin však není pozitivní pouze pro naše zdraví. Nesezónní ovoce se musí buď dovážet z velké dálky - zkuste si u každého pomeranče jen letmo vybavit, jak dalekou cestu musel k vám urazit. A co teprve banán? Doprava zatěžuje životní prostředí, ale také je příčinou mnoha dopravních nehod. Některé ovoce a zelenina se pěstují mimo sezónu i v našich zeměpisných šířkách, ale je za potřebí vyšší dávka zdrojů jako vyhřívání, osvětlení, pesticidy a hnojiva, než u nesezónně pěstovaných plodin.

Další výhodou sezónních potravin je, že jsou čerstvé. Exotické ovoce je trháno nezralé, a aby vydrželo dlouhou cestu ke spotřebiteli, musí být patřičně (dost) chemicky ošetřeno.
Je dobré také vědět, že některé ovoce (např. banány) roste na monokulturních plantážích (tam, kde původně byl tropický les) a při jeho ošetřování se spotřebuje velké množství herbicidů a pesticidů - banánovník je totiž co do spotřeby agrochemikálií hned druhý na světě, po bavlníku (40 kg chemikálií připadá na hektar ročně). Pesticidy používané na plantážích v Latinské Americe, jako např. paraquat a některé fosfáty, jsou v některých evropských zemích (Velká Británie, Skandinávské země) zakázány, v Kostarice jsou naopak vyjmuty z celních a daňových povinností. Používání těchto látek má za důsledek znečištění zdrojů vody, jak podzemní, tak moře. Velká zdravotní rizika přinášejí též pro obyvatele banánových regionů. Na banánových plantážích je též obvyklá dětská práce - podle studie Human Rights Watch, ve které popisuje svou práci na plantážích 45 dětí, musí být na základě ujednání Mezinárodní organizace práce OSN - ILO dětská práce na banánových plantážích zařazena mezi " nejhorší druhy dětské práce" vůbec. Z ceny banánu, kterou zaplatíte v supermarketu připadne dělníku na plantáži pouze 1,36%, největší podíl shrábnou překupníci a maloobchodníci. Velmi zajímavou reportáž z banánových regionů naleznete zde.
Banány patří mezi mé nejoblíbenější ovoce, ale když má člověk všechny tyto informace, koupí si ho (s čistým svědomím) ještě?

Co bychom tedy měli jíst?
Není absurdní konzumovat z dalekých zemí dovezené ovoce a zeleninu (udivují mne brambory z Egypta nebo Maroka, vypadávají mi oči z důlků, když v září potkám v obchodě izraelskou mrkev). Proč kupovat izraelskou mrkev, která je prakticky po celý rok k dispozici naše, česká? Používat rozum neplatí pouze u konvenčních potravin, ale též u biopotravin. Kdo si koupí s dobrým pocitem biomrkev z Izraele nebo v lednu biorajčata z Egypta, nepočíná si dvakrát ekologicky.

Jíst bychom měli vždy právě to, co roste na našich zahradách a polích nebo to, co je přirozeně uskladněno na podzim a v zimě. Na jaře bychom měli konzumovat vše zelené, co nám raší za okny (pampeliškové lístky, lístky bršlice, pažitku, saláty, ředkvičky, špenát, chřest, jahody, třešně atp.). V létě je paleta sezónních potravin větší, dopřát si můžeme rajčata, okurky, cukety atp., naopak třeba salát a špenát v létě na zahrádce neroste, protože všechen hned vykvete :). Na podzim máme opravdu z čeho vybírat (dýně, kořenová zelenina, ořechy, jablka, hrušky, švestky, …). V zimě konzumujeme to, co je přirozeně uskladněno (kořenová zelenina, jablka) a to, co jsme si uchovali z léta (v mrazáku, zavařené ve sklenicích nebo usušené). Po celý rok můžeme konzumovat též "trvanlivé" luštěniny a obiloviny.
Každý by měl mít na paměti, že vitamín C je nejlepší v zimních měsících do těla dostat starou dobrou českou metodou - v kysaném zelí. Doporučuji též šťávu nebo sirup z rakytníku.
V lednu, kdy uskladněné ovoce začíná ztrácet na kvalitě, přichází čas pro sušené ovoce (ideálně vlastnoručně - budeme tak mít přehled o tom, kolik je v ovoci cukru, konzervačních látek atp.), je totiž výborným zdrojem vitaminů, minerálů a vlákniny. Sušené ovoce má navíc jednu zajímavou výhodu, téměř neochlazuje, takže je velmi výhodné pro zimní období.

Kdo má vlastní zahrádku nebo hospodářství, jistě se sezónně stravuje, protože ani nemůže jinak. Návaly toho, co je právě v kurzu a musí se zkonzumovat, mu prostě brání nakupovat něco jiného (tak je to alespoň u mě :). Ti, kdo zahrádku nemají a nakupují ovoce a zeleninu v obchodě, mohou kupovat to, co přirozeně dozrává v daném období a také potraviny vypěstované v České republice. Koupit Izraelskou mrkev, i kdyby byla sebevíc bio, je nesmysl.

Na vánoční stůl patří a vždy patřila mísa s ovocem. Bývá zvykem, že v ní jsou mandarinky, pomeranče a banány. V posledních letech tyto již okoukané druhy ovoce vytlačují ananasy, papáji, melouny a ovoce, jejichž názvy si nepamatuji. Pokud bychom se ale chtěli vrátit ke kořenům českých Vánoc, našli bychom v míse jablka, ořechy a křížaly.

Pěkné české Vánoce
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | E-mail | 3. května 2011 v 23:21 | Reagovat

Super článek!!! Petruš, díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama