Darujte skutečný dárek

3. prosince 2010 v 10:50 | Petra |  Inspirace / recenze
Dárky k Vánocům patří. Většinu lidí to shánění dárků na poslední chvíli otravuje. A některé otravuje i to, že kupují na poslední chvíli "blbosti" - jen, aby něco už koupili...



Minulý rok rozjela neziskový organizace "Člověk v tísni" - dle mého - geniální projekt. E-shop s takzvanými skutečnými dárky. Co je to takový skutečný dárek, ptáte se? Je to "věc", kterou potřebují lidé někde na druhém konci světa. Věc, která jim pomůže se postavit na vlastní nohy, zlepšit jejich podmínky k životu a bezpečnost. Celý nápad stojí na tom, že je vždy lepší hladového naučit chytat ryby než mu rybu dávat. V internetovém obchodě můžete koupit např. 20 neposedných kuřat za 250 Kč. Darovaná kuřata znamenají pro chudé rodiny zdroj příjmů. Když vyrostou, začnou snášet vejce, případně je jejich majitelé mohou vyměnit na trhu za boty, oblečení, nebo třeba mouku. Po zakoupení Vám přijde domů dárkový certifikát, na kterém je uveden konkrétní skutečný příběh pomoci. Do certifikátu můžete třeba ještě napsat věnování nebo komentář a máte krásný dárek k Vánocům, který rozhodně není zbytečný.

Kromě kuřat je ke koupi i například veselá koza, 100% kráva, báječný šicí stroj, bezpečný porod, kojenecká výživa pro děti v Namibii, tabule do školy, pumpa na čistou a zdravou vodu a další. Ceny se pohybují od pár stovek do několika tisíc.

Po nějaké době od nákupu v e-shopu Vám přijde poděkování a příklady skutečných příběhů, jak vaše dárky pomohly.

Bonusem je také to, že automaticky s certifikátem Vám přijde potvrzení o daru a můžete uplatnit tak slevu na dani.

skutecny darek
Jak pár kuřat změnilo život jedné rodině na Srí Lance?
Pan Arulnidi a paní Chelvarani se opět zabydlují po dvou letech ve svém domku. Utekli před válkou. Je malý zázrak, že všichni přežili a šťastně se vrátili domů. Ale jednoduché to neměli a nebudou mít ani v budoucnu. Slepice od dárců z Česka jim pomohou v těžkých začátcích a rodina má už se slepicemi velké plány. "Hned jak jsme se vrátili domů, jsem se snažil sehnat práci. Čínská firma staví skrz náš okres silnici a most přes řeku a potřebují hodně dělníků. Pracuji na stavbě od rána do večera, ale moc nevydělám. Byl jsem během války raněný a nemohu dělat těžkou práci," ukazuje Arulnidi velkou jizvu na noze a těžce kulhá opřít se o zeď malého domku. "Před válkou jsme měli hodně drůbeže a taky krávy, ale když jsme se vrátili zpět, nezbyl ani kurník, natož zvířata. Všechno rozebrali a snědli bojovníci a vojáci válčících stran," vzpomíná a vysvětluje Chelvarani a v jejím hlase není znát zloba ani hořkost. S tím, co bylo, je smířená, nic na tom nezmění. Ale co se budoucnosti týče, to se vynasnaží ze všech sil, aby se rodině žilo co nejlépe. "Máme tyhle slepice od vás teprve pár týdnů, ale už si u nás zvykly a nesou vajíčka," chlubí se. "Všechny naše děti chodí do školy. Ajentin a Asfinu do druhé a sedmé třídy a maličký Yestos do školky. Děti se nemůžou dočkat, až budeme mít kuřátka," usmívá se Chelvarani. "Zatím vajíčka neprodáváme ani nejíme a necháváme je kvočnám vysedět. Chceme mít aspoň dvě stě slepic a pak rozjet prodej masa a vajec ve velkém," dělí se s námi o své plány Arulnidi a ukazuje první vajíčka, ze kterých brzy budou kuřátka. "Pak, až budeme mít spoustu slepic a celou slepičí farmu, nebudeme potřebovat dávky jídla z humanitární pomoc, na kterých jsme
nyní závislí a budeme prostě stát na vlastních nohách," těší se Arulnidi.

Jaro 2010, Lucie Kinkorová, Srí Lanka, Trincomalee District, zdroj www.skutecnydarek.cz

Jestli se chcete dozvědět, navštivte e-shop na WWW.SKUTECNYDAREK.CZ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama