Pozdrav ze Zvůle

10. června 2016 v 0:17 | Petra |  Rodinné fotky atp.
Zdravíme všechny po návratu z naší letošní jediné dovolené, která byla krásná, ale krátká:)

Trávili jsme čas opět na Zvůli, na samotě v lese, v areálu úplně sami. Počasí celkem vyšlo, ač nás chytly 3 dny dost silných přeháněk a bouřek, krupobití, kolem chaty jsme kroupy mohly házet lopatou ještě 2 hodiny po bouřce:)

Ale 2 dny azuro a na koupání, až se mě to v mém stavu vlastně jinde než ve stínu nelíbilo:)



E-maily se střihy atp. vyřídím snad zítra, i když nás čeká shánění tašky do školy a oslavička narozenin u Jasmínky kamarádky... ještě mám naordinovanou do zítra dovolenou...


Večerní pohled na západním sluncem osvětlený břeh rybníka Zvůle. I přes četné deště jsme tento pohled viděli úplně každý večer při obligátní procházce kolem rybníka... A fotce se ten reál samozřejmě vůbec nevyrovná...






V Dačicích. Tímto zdravíme milou čtenářku, se kteru jsme se na ulici v Dačicích při dalším výletě (do lékárny:) potkali.



Podle bundy a lokýnek byly děti ze školky před nedavnem přesvědčeny, že je to holčička:)
Procházka hezky zelenkavým jarním dačickým parkem. Máme to tam rádi...




A ještě jednou i s kalhotama.





Všechny děti jsou stejné, a tak i naše dovolená byla prakticky od hřiště k hřišti:)

Tady antireklama na dvoucestný zip (jiný jsem při šití mikiny neměla, a jsem líná to přesívat, ale opravdu nedoporučuji!)

Na nohách má Kryštof další z řady kalhot z funkčního plátna z Unuodesign. Bez něj už na dovolenou v létě nikdy nejedu! Také jsem je došívala ve 2 ráno před odjezdem na dovolenou (stejně jako svoje kalhoty a tričko, ale nemám nafoceno...)
Dnes v lijáku se nakonec na stehnech namočily a během 10ti minut v autě byly opět suché. A i po tom slejváku (provazy deště) bylo plátno jen lehce vlhké, nestudilo, děti si nestěžovaly, kalhoty byly na stehnech jen trochu vlhké. Fakt super materiál. Softshellky, které jsme měli v Dačicích v parku a byly od louží na hřišti mokré, jsem sušila celý den, ale zase byly mokré jen zvenku, pravda:)


U hřiště v areálu ještě nepřidělali po zimní sezoně houpačky a klouzačky, tak jsme to řešili takhle, letem...


Idylka:)


Tenhle pařez jsme měli přímo u chatky, takže my s manželem jsme si dávali kávu a četli jsme si na verandě a děti si hned pod verandou hrály na pařezu, hodiny a hodiny. A pokud se zrovna nepraly o kyblíček, který jsme měli jen jeden, tak to byla dokonalá idylka:) Příště tam bude jeden kyblíček a 3 dětičky, dáli Pán Bůh... to bude mela:)










Výlet po Jindřichohradecké úzkokolejce parním vláčkem.
Groteska...
Při koupi jízdenek, když průvodčí vyslovil cenu, jsem málem omdlela. Děti se parní lokomotivy bály, jak hučí, píská a hnusně smrdí a kouří, když kolem projížděl motorový vláček, tak strašně toužily jet s ním (cena by byla určitě zlomková), z okénka se první polovinu cesty odmítly vyklonit, mašinku s kouřícím komínkem, jak projíždí romantickou krajinu, nechtěly vidět, slyšeli jsme jen "neci" "nebíbí to"). Nakonec se ale oba adaptovali a jízdu si užili. Až na ty následky, vlasy plné sazí a u obou záněty spojivek.
Úžasný výlet za ty prachy:) Teď jsem Kryštofovi přetaženému z cesty pustila jako obvykle na internetu videa parních vláčků a plakal, že nebíbí a nakonec akceptoval jen video s obyčejnými vlaky, co tu všude kolem nás jezdí.
Ale vzpomínat budeme dlouho:)
Nejvíc se to líbilo asi Rozárce, ta si spokojeně lebedila při houpání vláčku.
Zaražené děti u zavřeného okna:)


A tady první pokusy o koukání na tu ošklivou smardlavou mašinku:)


A u těhle fotek by bylo zajímavé mít video fotografky v 8. měsíci, jak tyhle fotky za jízdy loví:))) Myslím, že osazenstvo vagonu pak už víc sledovalo těhuli vlající z okna než nějakou stereotypní čoudící mašinku:)










Servisní zastávka...


A taky servisní odstávka.


Přepojování mašinky.


A ještě pokus na zpáteční cestě o foto s maminkou, Rozárka se už nevešla:)


Děti vláček nakonec zaujal, a tak si následující dny hrály neustále na mašinky. Nevíc je bavilo takhle jezdit jako vagónky za rodiči a šlapat jim na paty... GRRRR!
A opět reklamka na funkční plátno:)


Výlet na rozhledu u Jakuba - udělali jsme jim tam velký kšeft na vstupném, když tam dorazila jedna těhotná v nepoužitelné fázi dýchavičnosti kamkoliv hore, jedna s fobií z výšek, jeden lenoch a jediný, kdo ječel, že chce nahoru, byl Kryštof, který neplatí...
Tak alespoň zmrzlinu jsme si tam koupili...

Další hřišťové dovádění...







Opékání buřtů - to bychom nebyli my, kdybychom si nenaplánovali opékání na den, kdy byly na Zvůli několik hodin neuvěřitelné průtrže mračen, provazy deště a kroupy, které jsme v lese našli i 3 hodiny po bouřce.


Koupání nám poprvé za 5 let, co jezdíme na Zvůli vyšlo - po dva dni jako v létě, ač jsme tam byli zatím nejdříve ze všech pobytů.
Kryštofovi se první bosé nohy ve vodě a na hrubším písku "nebíbily", ale po chvilce si zvykl a z vody nevylezl dvě hodiny, po dvou hodinách jen s hrozným jekotem a vztekáním, že už musíme domů vařit oběd. Byla jsem přesvědčená, že to odnese minimálně rýmou, ale nevypadá to:)


Naše tradiční dovádění s foťákem u Ďáblovy prdele.










Dnešní dopoledne v loužích. Pak se spustil liják a provazy deště, foťák dostal manžel pod bundu a šlus:)





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bondulka Bondulka | 10. června 2016 v 8:26 | Reagovat

Krásná dovolená. Zvůli mám ráda už od dětství a s dětmi jezdíme také. Krásná příroda, lesy a klid. Takovou krásnou dovolenou Vám závidím, my se zatím budeme těšit :-)

2 krtek krtek | 10. června 2016 v 9:12 | Reagovat

my máme Dačice kousek od nás, ale byli jsme tam po okolí jen jednou na jednodenní výlet, docela jsi mě naladila, že by tam šla někdy udělat i dovolená na delší čas:-)

3 Monika Monika | 10. června 2016 v 9:22 | Reagovat

Vesele foticky i komentare  vyzera to, ze bolo super, Jasminke velmi pristanu tie bodkovane modre nohavice na jednej fotke :-D

4 norfretka norfretka | E-mail | 10. června 2016 v 9:25 | Reagovat

To byla super dovča! Krásné fotky i zážitky. K funkčnímu plátnu musím jen říct, že se těším, až o víkendu chlapi odjedou a budu moct ušít ještě jedny kalhoty :-)Je to fakt hodně zajímavý materiál.
Kryštofek je sice kluk obecný, ale to lidem i dětem neva, jak vidí blonďaté lokny, je to holka a hotovo. Máme podobných historek plno - taky máme jednoho blond a modrookého anděla a to nosí výhradně echt klučičí oblečení. Teď v plavání si hráli s jiným chlapečkem, ten mu při odchodu vrazil hubana a když se ho manžel optal, jestli mu neva, že dal pusu klukovi, tak prej, že je to holka... Ráno to mělo dohru, když jsem se na toho chlapečka našeho syna ptala, tak nevěděl, o čem mluvím. Pak z něj vylezlo, že si myslel, že si hraje s holčičkou - kluk měl růžové triko. Tak to jsme se nasmáli ještě jednou. (A taky mi nakonec došlo, jak je možné, že se se nepoprali o hračky :-D )

5 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 9:28 | Reagovat

[3]: Jo, ty jsou z DopoDopo z Mimibazaru za stovku a jsou úplně dokonalé, frčí:)

6 uhrabosky uhrabosky | 10. června 2016 v 9:29 | Reagovat

Vypadá to na fajn dovolenou, ukládám si do inspirací, kam jet :-).
Jízdu parním vlakem po úzkokolejce jsme s manželem a přáteli absolvovali před několika lety, ještě bez dětí. A užili jsme si to maximálně :-). Ale s dětmi taky nevím - parní lokomotiva se jim zatím nelíbí ani na videu :-? , jinak vláčky taky milují obě (aby ne, když tatínek a dědeček jsou strojvedoucí a i za babičkou do práce se chodí na nádraží :-)  ). Asi tomu dáme ještě chvíli čas :-).

7 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 9:33 | Reagovat

[4]: :-D  :-D  :-D  :-D
Kryštůfka si lidé většinou zařadí dobře, jen ty děti ve školce. Jinak na Zvůli šli třeba okolo 3 trempíci a Kryštofa si chtěli koupit, že je to hezký chlapeček, hned poznali.
Ale s Mínou to bylo horší, ona jak neměla moc vlasy, tak té říkali chlapečku furt. Měla růžové tričko a růžovou kanýrovou sukénku, tlačila ve městě kočárek a nějaká paní jí držela dveře od krámu a říkala "pojď, chlapečku, já ti ty dveře podržím". Skoro jsem si říkala, zda mi to nedělá schválně :-D Ale bylo to tak časté, že by se na mě lidé museli fakt domluvit :-D Chodila i hodně v modré a tyrkysové, ale vždy to bylo holčičí, třeba květovaná halenka, a prostě kluk, modré šaty, kluk, v růžovém to bylo tak 50 na 50.
Já Kryštofovi růžovou nedávám, jemu nesluší, protože je to takový ten chlap ramenatý. Ale tahle bunda prostě musela být doma, když jsem ji náhodou v bazaru objevila, ale nekoupila bych ji, kdybychom nečekali další holčičku. Už jsme měli stejnou kombinézu na zimu a moc se těším, až v ní Rozárka bude dovádět:) Jinak ale mám dojem, že to je vysloveně klučičí kolekce tyhle bundy...

8 uhrabosky uhrabosky | 10. června 2016 v 9:34 | Reagovat

A jinak my tu "záměnu pohlaví"  máme přesně naopak - pokud zrovna prostřední dcera nemá culíky nebo šatičky, považuje ji okolí někdy na první pohled za chlapečka. To mám asi z toho, že moc neholduju růžové a že jí klidně oblíknu i "klučičí" věci :-D

9 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 9:34 | Reagovat

[4]: A kalhoty s funkčního plátna mám právě taky, zkoušela jsem na dovolené a naprosto dokonalé. Na takové to jaro a nebo když člověk neví, jaké bude počasí. Já myslím, že by byly super i na vysokohorskou turistiku, buď je ohrnovat a nebo do batohu, jsou tak skladné a lehké, že to k tomu vysloveně vybízí. Navíc teda fakt rychle schnou. Namokly jen od deště shora, jinak když se cákalo v loužích, tak to ty kapičky odpudilo.

10 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 9:37 | Reagovat

[6]: Na té úzkokolejce jezdí fialová motorová mašinka, což je pro naší Mínu totální terno a nejlepší vlak, jaký kdy viděla. Kam se hrabe pára... :-x
Ale nám s manželem se to líbilo :-D Je to hezký zážitek koukat z okénka na kouřící mašinku a snažit se ji vyfotit, hodně jsme se nasmáli, protože když už byla zatáčka na naší stranu, tak než jsem zaostřila, tak se tam objevil strom, značka, něco... a manžel se mě posmíval :-D Navíc se neustále měnilo světlo, takže neustále jsem musela měnit na foťáku nastavení, sotva jsem to změnila, tak zatáčka na druhou stranu. A pak vlak zastavil v Kaprounu a já mohla mašinku fotit asi 5 minut v kuse bez omezení, to mě právě taky pobavilo, jak to nakonec bylo easy :-D

11 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 9:38 | Reagovat

[8]: jo, to určitě, hodně lidí se řídí podle barvy oblečení modré = kluk. A je jedno, že to je sukně, šaty nebo květovaná halenka. Mína chodila hodně v modré, šedé a hnědé, v té růžové to bylo lepší, tam se někdy lidi dovtípili:)

12 uhrabosky uhrabosky | 10. června 2016 v 9:48 | Reagovat

[10]: Teda, tak jsi  mi naladila vzpomínky, že jsem se musela podívat na fotky :-). My jsme první část cesty jeli v "letním" voze, takže vyklánění z okýnek bylo jednoduché, když tam žádná okýnka nebyla :-D . A samozřejmě taky nemohlo chybět focení kouřící mašinky nebo nás samotných vykloněných z okna.... Jé, hned bych jela znova :-). My jsme pak pokračovali do Slavonic - doporučuju do budoucna prohlídku slavonického podzemí, až budou děti trošku větší (teda Kryštof a pak Rozárka, Mína už by tam určitě mohla) a ty netěhotná :-). A pak Český Krumlov, otáčivé hlediště a druhý den návštěva zrcadlového bludiště... Jo, to byly časy... Letos nás čeká akorát týden na chalupě se třemi malými dračicemi :-)... ale na to se taky moc těším :-).

13 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 9:57 | Reagovat

[12]: :-)
My jsme nakonec let ježdění na Zvůli dospěli k tomu, že ji chceme trávit v lese a v přírodě a města jsme omezili jen na Dačice na oběd, park a nákup, abychom měli z čeho vařit, případně lékárna. Ale jinak jinam než do lesa nás nikdo v týdnu nedostane. Jak bydlíme ve městě celý rok, tak nemám potřebu jít na dovolené z lesa do města po památkách... :-P Dřív jsme jezdili vždy do Telče, tam to mám ráda, ale les je les :-D
My máme letos léto jen u bazénu doma. Ale ono to tu není špatný až na ten hluk a smrad :-x Navíc nám chystají rozkopat E55 kolem Benešova a vše pojede (nebo spíš postojí) přímo na silnici u našeho baráku, hádám, že tu budou kolony od rána do večera. Bude to žúžo léto... ale furt lepší než, když mi týden před porodem s kryštofem rozkopali naší ulici tak, že jsem auto musela mít o ulici vedle a po porodu jsem tam tahala na cestu do školky dítě v těžké autosedačce přes příkopy a druhé za ruku, to jsem místy i brečela...

14 Bondulka Bondulka | 10. června 2016 v 10:24 | Reagovat

Jej, tak Slavonické podzemí nevím - já už bych tam nevlezla. Byli jsme s dětmi - 4,5 a 6,5 roku a skoro se divím, že jsme to dali. Uzoučké sotva 50 - 60 cm a místy vysoké cca 130 - 150 cm. Brrrr A tma - těch pár svítilen na nás nedosáhlo .... Ale můžu doporučit Strážný vrch a pohádkovou cestu lesem s úkoly ... moc hezká procházka v přírodě. Stačí si ve Slavonicích na i-čku vzít notýsek a pak putovat, děti dostaly i diplom (funguje to nepřetržitě) ... zajímavé i pro pány jsou v tom lese bunkry a různé tankové zátarasy a cedule s informacemi. Super.

15 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 10:32 | Reagovat

[14]: Tak to bych já se svou lehčí formou klaustrofobie určitě nedala. A Jasmína taky ne.
Pohádková cesta a bunkry zní dobře, to se pokusím do příštího léta nezapomenout:)

16 krtek krtek | 10. června 2016 v 11:59 | Reagovat

[7]: úplně jsem si vzpomněla na to když se nám narodila poslední, měl ana sobě šatečky a paní v praze v kostele mi říká, že máme moc hodnýho chlapečka:-o o den dřív mi paní na prohlídce zámku říkala, že chlapeček asi nemá svůj den (asi dvě minuty poplakávala a zbytek prohlídky byla hodná jak andělíček....).a to už v tý době měla i naušnice čerstvě.  jsi mě uklidnila, že nejen naši holčičku považují za kluka i v šatečkách:-D jinak nás loni velmi zaujalo broumovsko ;-)

17 uhrabosky uhrabosky | 10. června 2016 v 15:32 | Reagovat

[13]: Tak tenhle přístup chápu, s dětmi jsem k němu v podstatě dospěla taky :-). Mám sice ráda hrady, zámky a jiné památky, ale to by je v jejich věku stejně ještě nebavilo, teď je prostě ideální vypustit je do přírody. Proto se těším na tu chalupu, kterou nám jednou za rok manželův strýc na týden půjčí, je to na skorosamotě na konci vsi, pak už jen pole, kilometr od hranic s Polskem. Častěji než auto projede okolo traktor :-D. Žijeme na sídlišti, a i když je tu zeleně poměrně dost a do přírody nedaleko, tak furt je to prostě město.
Ta rozkopaná ulice teda musel být opruz :-x . Nám mají v září rozkopat kvůli kanalizaci chodník před barákem, tak myslím, že budu blahořečit šátku a tomu, že nejsem závislá na kočárku.

18 uhrabosky uhrabosky | 10. června 2016 v 15:34 | Reagovat

[15]: Aha, tak to nic, pro klaustrofobiky by to určitě fajn zážitek nebyl ;-).

19 Caramilla Caramilla | E-mail | Web | 10. června 2016 v 15:46 | Reagovat

[17]: My jsme jednou za 2 pobyty dávali Landštejn, tam se dětem docela líbilo, ale letos tam Mína už nechtěla, radši rybník, domečky v lese a dětská hřiště. Super byl výlet na ranč u Bizona v Rožnově: http://www.bisonranch.cz/
Tam je 3 v 1: Pivo, hřiště, příroda :-D
Bohužel jsem tam neudělala jedinou fotku, protože foťák byl dole v kočáru, a v něm spal Kryštof a nebyl k probuzení :-)

20 Bondulka Bondulka | 10. června 2016 v 20:07 | Reagovat

Bizoni i Landštejn jsou fajn. U nás byly děti ještě nadšený z "Grázlovi" stezky(je v letákách z í-ček) - většinou vedou lesem. Byl to lupič, tak to děti zajímalo, na jedné ze stezek najdete třeba jeho lesní bambitku nebo úkryt (a většinou je v blízkosti i nějaký plakátek s povídám). :-)

21 Radka Radka | E-mail | 13. června 2016 v 16:43 | Reagovat

Tak jsem se při čtení komentářů tak rozchechtala (může za to Ďáblova prdel), že si všichni tři kluci přestali hrát, zírali na svoji maminku, jestli jí už nehráblo a nakonec se šli podívat na počítač. Nakonc se chechtali taky.
podle fotek super dovolená :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama