Pár portérů

8. září 2016 v 21:52 | Petra |  Rodinné fotky atp.
Na období mateřské dovolené jsem si dala za cíl, že se zlepším v portrétním fotografování. V minulých dnech jsme trénovali na Konopišti, výzva byla najít za horkého dne a jasného slunce místo, kde by bylo alespoň trochu použitelné světlo. Opravdu nadlidský výkon...



Návštěvníci Konopiště, zejména maminky s dětmi, co tam hojně chodí, si zřejmě mysleli, že jsem psychopatka, co trpí narcismem, neb jsem v kočáře tahla stativ a na každém zajímavém místě jsem si dělala fotku sama sebe naněkolikrát...

Nejlepší pak byla vždy otázka kolemjdoucích "a nechcete, paní, vyfotit?":-D



Mělo jít jen o hledání vhodného světla pro účely budoucího fotografování, ale vznikly z toho nakonec docela hezké fotky, škoda je vyhodit, že;-)



Nejkrásnější světlo jsme nakonec našli až v pět hodin u samotného zámku Konopiště, kdy se sluníčko konečně schovalo za hradby i dále od zámku byl již stín, který byl jednolitý, ale ne moc tmavý, protože tam bylo roztýlené světlo z okolí, kde ještě svítilo sluníčko. Tohle byla skoro poslední fotka po 2 hodinách zkoušení...





Růžové kojící letní šaty ze sekáče za 80 Kč. K tomu se váže velmi vtipná historka, jak jsem je kupovala.

Sháněla jsem šaty, ze kterých se dá kojit, abych je mohla mít na křest. Jelikož v bazarech po internetu jsem nemohla nějak nic moc najít a hlavně mít jistotu, že z toho opravdu potom nakojím, tak jsem se vydala se všemi třemi dětmi do místního velkého sekáče.
Jasmína s Kryštofem pojali nápad, že by se mezi stojany s oblečením dalo skvěle honit. Takže se začali honit, pyštět, bafat na sebe. Kryštof to potom zdokonalil tak, že se začal schovávat mezi oblečení, aby ho Mína neviděla a pak na ni různě zezadu bafnul a vylezl zase do druhé uličky.
Rozárka dostala hysterický záchvat a nebyla k utišení, tak jsem ji v obchodě dala k prsu a kojila za chůze. A právě při kojení jsem tyhle šaty našla:)
Když jsem byla v plném proudu kojení, mléko stříkalo ze začátku kojení, tak přišel Kryštof, že se počural (resp. naštěstí jen přičural, ale čurat potřeboval). Doma už plenku nedáváme, převlékáme třeba 20x za den, ale do města jsem plenku dávala, načež jsme den před tím večer s manželem diskutovali, že to není striktní a že by bylo dobré ji sebrat úplně, aby se odnaučil používat plenku jako záchod. Tak jsem si říkala, že dobře, že budu důsledná, tak jsem ji jednou nedala. Ale měla jsem ji s sebou! Jelikož jsem musela kojit, aby nebylo mléko všude kolem a aby Rozárka nebrečela, měla jsem v obchodě kočár se všemi věcmi a východ a tráva, kde by se dalo čurat, byl daleko, tak jsem se rozhodla nebýt důsledná a dát Kryštofovi plenku, aby se vyčural do ní. Obléct kojící jednou rukou plenku fakt nejde! Takže Mína mě pomáhala a ve dvou jsme oblékaly Kryštofovi plenu, aby se mohl vyčurat.
Oddechla jsem si a nechala děti svému osudu. Ječely, pyštěly, honily se až se ozvala velká (dutá?) rána, kdy Kryštof zakopl o kovovu tyč dole pod prádlem a hodil záda na hlavu. To už prodavačka nevydržela a přišla mi domluvit. Já jsem jen odpověděla naprosto rezignovaným dojmem "Ano, já vím...".
Takže jsem se rozhodala děti uklidit do kabinky a jít zkoušet vybrané modely. Děti se rvaly a ječely a v kabince je to nebavilo. Vytahla jsem to jediné, co jsem v kočárku měla, zeleninové mastné chipsy z DM drogerie, které jsem před tím koupila. Děti sice papkaly, ale nastal další problém - velká hádla o to, kdo bude drže pytlík. Takže se celou dobu hádaly o to, kdo bude chispy držet. Nicméně jinak byly na místě, jaký úspěch!
Když jsem lezla z kabinky a prodavačky viděly děti s mastnýma rukama od chipsů z červené řepy, tak asi viděly hvězdičky:) Ruce jsem utřela, šaty jsem koupila a rychle jem vypadla.

Ještě před časem bych si myslela, co to je proboha za neschopnou matku, co si neumí uklidnit v obchodě svoje nevychované děti. Že jí to není blbý, že ty děti tak strašně zlobí a honí se mezi oblečením a nakupujícími? Ale nyní mi to bylo, upřímně, všechno úplně jedno. Chtěla jsem si jen něco koupit na sebe...

Na příště už opět vybírám věci na internetu. Lepší se splést a šaty třeba pak zase prodat dál, než jít se 3 malými dětmi kupovat něco na sebe!:-)
Prodavačkám se dodatečně velmi omlouvám, měly s námi svatou trpělivost, že nás nevyhodily z obchodu (asi mají samy děti:).


Klády u dětského hřiště se mi na portéry moc líbí, ale bohužel světlo tam nebylo vůbec dobré, po retuši v programu fotky celkem ujdou...


Moje oblíbené místo na focení s výhledem na Konopiště. Co čert nechtěl, opravuje se střecha a tak dominanta opravdu není nakonec moc fotogenická. Dneska jsme fotili přímo pod věží a dělníci, co opravovali střechu nahoře, měli asi docela zábavu:)



Tohle už jsou fotky právě z pod té střechy. Za mě druhé nejhezčí světlo a hlavně barevnost pozadí. I když skrz listy bohužel sem tam sluníčko prosvítá...













Tahle je nej. Vykulené miminko:-D Ta bude jednou v Rozárčině fotoknize;-)


Poprvé od porodu jsem zvedla obě děti zároveň, au... neměla jsem to dělat, docela mě pak bolelo břicho...



V ekovláčku nás vyfotila jedna maminka, co jela s námi v "kupé":)


A trocha reality na závěr. Momentka, kdy Kryštof reklamuje, že mu zrmzlia teče a mě ubíhá limit, po kterém se vypne živý náhled na hledáčku pro focení na samospoušť a musela bych zpět k foťáku i s Rozárkou, tak jsem prostě "cvakla", aby se limit protáhl. Na fotce držím tekoucí zmrzlinů, Rozárku, které ve chvíli, kdy mačkám, padá dudlík - vidíte v dolním rohu:-D
A je zde vidět, že úsměv na fotkách mimo záběr zas tak široký nebyl:-D
A o držení miminka v této situaci snad ani nemluvě... :-P

Doufám, že jsem vás pobavila. My jsme si to dnes i včera s Kryštofem moc užili. Zítra se nám vrací Mína ze školního pobytu, tak už tolik času a pohody nebude. Je to opravdu rozdíl, když má člověk na hrbu jen dvě děti a není vázán žádným režimem školy... ach ach, kde že ty loňské sněhy jsou...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martina Martina | 8. září 2016 v 22:03 | Reagovat

Jo jo pobavila :-D a fotky jsou jako vždy krásné 👍👍👍

2 Helena Helena | E-mail | 9. září 2016 v 9:00 | Reagovat

Ráda chodím na Váš blog, jste opravdu šikovná a máte krásnou rodinku.Fotky jsou též moc pěkné. :-)

3 Jarka Jarka | 9. září 2016 v 9:08 | Reagovat

Všechny fotky se mi moc líbí! Můžu se zeptat, jaký máte objektiv? To rozmazané pozadí je super. A děti krásné, i maminka.

4 Caramilla Caramilla | 9. září 2016 v 9:33 | Reagovat

[3]: Canon 85 mm / f 1.8. Miluji ho, ale je třeba se s ním naučit.

5 Monika Monika | 9. září 2016 v 13:13 | Reagovat

Kamarádka přechod z plenek u syny řešila tím, že všude sebou nosila malý kýblík na písek a když chtěl malý čůrat, čůral do něj. Nejprve jsem na ni nevěřícně zírala, ale nápad to není špatný:-). A pohledy lidí, když se děti dají do "hraní" jsou komické. Přijde mi, že zapomínají, že jejich děti byly to samé.

6 Katka Katka | 9. září 2016 v 13:13 | Reagovat

Caramillo, můžu se zeptat, na jakou clonu obecně tyhle fotky byly focené? :-) Mám 85 mm také, ale nedostanu z toho tak krásně ostré fotky.

7 Caramilla Caramilla | 9. září 2016 v 18:32 | Reagovat

[5]: Tak jsem to praktikovala u první dcery, nočník úplně všude. Ale teď s těma 3 dětma tohle nějak nezvládám. A hlavně my máme problém zejména s kakáním. Klasický problém zadržování, takže je na projímadle, aby vůbec kakal:( A pak je plena prostě do města pohodlnější, i když doma peru 10x denně kalhoty... :-(

8 Caramilla Caramilla | 9. září 2016 v 18:34 | Reagovat

[6]: Odpad je velký, taky nemám všechny fotky ostré. Clonu měním různě, většinou se pohybuje mezi 1,8 - 2,8. U tohoto objektivu mám největší odpad (když je třeba špatné světlo nebo fotím situaci, kterou nemám v ruce a v oku), ale zase nejhezčí fotky ve výsledku ;-)

9 Radka Radka | E-mail | 9. září 2016 v 23:58 | Reagovat

Dnes jste mě opravdu potěšila líčením z obchodu. Mám tři kluky a jsou to naprosto stejné situace. Myslela  jsem si, že až vyrostou, bude líp. Není. Mezi regály se honí, ječí a bafají na sebe tři (včetně toho nejstaršího osmiletého), pak se chechtají, občas se někdo ztratí a ječí "Mamííííí, kde jsi???"
A když už stojím třeba s plným nákupním košem, na kterém se chtějí vozit všichni tři a nejlépe najednou, ve frontě u pokladny, tak si někdo z nich vzpomene, že potřebuje strašně čůrat. Nebo kakat. A nevydrží ani chvilku. Plínu už nenosím, takže opustím vozík, opustím místo ve frontě a ženu se se střemi kluky hledat záchod nebo ven na trávu. Pak zase zpět do obchodu a do fronty.
Jednou jsem byla takhle udřená, zpocená vyčerpaná a potkala jsem staršího pána. Málem ho Tonda porazil. A ten pán se usmál a řekl "máte krásné děti". Chtělo se mi v tu chvíli brečet, protože jsem měla pocit, že jsem potkala anděla.

10 Caramilla Caramilla | 10. září 2016 v 0:14 | Reagovat

[9]: Taky jsem se u čtení teď hořce pobavila :-D
S tím andělem je to krásná historka. Mě se dneska stalo něco podobného. Byla jsem v tom sekáči opět, dnes jen s Rozárkou na cestě od pediatra, manžel hlídal a já si užívala, že mám jen jedno dítě a že si v klidu nakoupím. Chtěla jsem halenku na křtiny synovce a nějaké tílko. Rozálie chytla naprosto šílený hysterák, nepomáhalo ani chovat, ječela, jak když ji na nože berou. Přišla taková babička ke kočárku a klidným milým hlasem řekla "maminko, v klidu si zkoušejte, já ji budu vozit", vzala kočárek a začala Rozárku houpat. Sice to nepomohlo, ale bylo to velmi milé, až dojemné.

11 Markéta Klimundová Markéta Klimundová | E-mail | 10. září 2016 v 11:46 | Reagovat

Milá Petro, jak Vám rozumím. Takové "úsměvné" situace jsou u nás na denním pořádku. Já mám dva kluky 8 a 6 let a 16.7.se nám narodila holčička. Např. naše cesta do školy 1.9. byla velmi výživná. Kluci se porvali už v autě, takže o načančaném a usměvavém prvňáčkovi nemohla být ani řeč. Ale jinak bych ty moje děti nevyměnila ani za nic. Je s nima sranda a Vám fandim, protože sama zažívám podobné situace. Mějte se krásně a užívejme si to, já už byla i tři roky v práci mezi dětmi a bylo mi líto, že už s nima nemůžu být a vidíme se jen pár hodin odpoledne a večer. Mějte se :) Markéta

12 Caramilla Caramilla | 10. září 2016 v 12:12 | Reagovat

[11]: :-) Jojo, je s nima sranda, někdy dost hořká sranda:-) A je to pravda, vždy si říkám, že jednou, až někde znuděná budu sedět v práci, budu na tuhle náročnou dobu s láskou vzpomínat. Je to náročné, ale krásné a když se člověk těmhle situacím naučí smát a s úsměvem je vyprávět pro pobavení, tak ho to začne vlastně docela i bavit. Každopádně 3 a více dětí je výzva :-D

13 Terka Terka | E-mail | 11. září 2016 v 14:09 | Reagovat

Krásné fotky, Rozárka je fotogenická. O kvalitním foťáku jen sním. Mám také děti (5,3,1), většinou se ve zlobení střídají. Předvádění a hysteráky si zásadně schovávají, aby je použili tam, kde je to nejnevhodnější. Za poslední 3 roky jsem obchod asi neprošla bez toho, abych neslyšela já potřebuji na záchod. Naštěstí od září jsou už 2 z nich ve školce a já si užívám jedináčka. Pokud jsou všichni raději se obchodům vyhýbám. :-)

14 Anička Anička | 11. září 2016 v 20:53 | Reagovat

"Pár portérů", jo? :-) Fotky dobré a rozhodně je na nich vidět ta spousta času a práce, která na ně padla :-).

15 Matěj Matěj | Web | 11. září 2016 v 22:35 | Reagovat

Takže Ty si na mateřské a takhle si kladeš cíle, v čem se zlepšovat jo? Tak to klobouk dolů a velký respekt si zasloužíš :-)

16 unuo unuo | 11. září 2016 v 22:36 | Reagovat

Krásní jste!!! A maličká je ti táák podobnááá!!!! GRATULUJI! Pokud bude fešanda po mámě budeš se mít co ohánět :)

17 Katka R. Katka R. | 13. září 2016 v 7:34 | Reagovat

Rada pro kluky, co chtějí honem honem čůrat. Řešili jsme PET flaškou. U kluků není problém, obsah se zašroubuje a uschová, až je nablízku koš. Ekologicky to lze vymýt a flašku použít znovu.
Zvládli jsme tak návštěvu Koněpruských jeskyní. Syn se pak bezelstně radoval, že ta láhev příjemně hřeje. :-D

18 krtek krtek | Web | 13. září 2016 v 11:34 | Reagovat

všechny nás těší, že to není ojedinělá situace jen našich vlastních dětí:-D:-D já si nejvíc vážím lidí, kteří v podobných situacích nasadí úsměv a řeknou "vy máte krásný a hodný děti". už jsem jich pár potkala a je to takový krásný pohlazení po duši

19 Caramilla Caramilla | 13. září 2016 v 11:41 | Reagovat

[18]: Myslím si, že rozdíl 2 a 3 je celkem zajímavý v tom, že člověk má jen 2 oči a 2 ruce:-D Nezvládám je třeba uhlídat na ulici. Kryštof mě tuhle odkráčel před silnici mezi jedoucíma autama, protože jsem asi 3 vteřiny nekoukala, kde jde. A on šel za jinou paní:) Zachránil ho starý dědeček na druhé straně silnice.
A změnu ze 3 na 4 si fakt radši ani nepředstavuju. Já jsem ze 4 dětí, ale mezi 2. a 3. je 7 let a to už se pak dá, protože první dvě hlídají druhé dvě :-D

"Vy máte krásné a hodné děti" slýchám jen v situacích, kdy fakt jsou hodné, tak ta krása asi taky pak líp vynikne :-D

20 Blanka Blanka | 13. září 2016 v 23:05 | Reagovat

nikdy zadny komentar nepisu, ale mame 4 deti a je to mazec... navic nase Mina je stejne stara jako Vase Mina a nejmladsi Josephine je pul roku, ale je to zabava...
hezky vecer
Blanka

21 krtek krtek | Web | 14. září 2016 v 14:57 | Reagovat

[19]: no já občas poslouchám, že mám hodný děti v kostele. no já to kolikrát vnímám jinak, ale jsem ráda, že nás nikdo nevyhazuje:-D jinak já mám ročníkově mezi prvním a čtvrtým 7 let (doopravdy 6let a pár měsíců) a ti starší se mi zvládají o ty menší starat taky;-) však Kryštof ti taky s Rozárkou už pomáhá a Mína je schopná Kryštofa převest na přechodě, ne?

22 Caramilla Caramilla | 14. září 2016 v 15:14 | Reagovat

[21]: Za skoro stejnou dobu já mám jen 3:-D Obě děti už pomůžou, Kryštof ráno chová po kojení, abych já mohla snídat. Rozárka totiž chce koukat a chovat se a pak po chvíli jde spát do kočáru, a mezi tím právě já se nasnídám (jako poslední z celé rodině asi 1,5 hodiny od doby, kdy vstanu:). V autě se Mína dokáže o Rozárku postarat úžasně, i když je přetažená, hladová, vždy ji ten dudlík vnutí, že se Rozi uklidní. Kryštof jak kdy, někdy taky umí dát dudlík a uklidnit, ale někdy se mu nechce a nechá ji ječet. Kryštof se o ní ale někdy tak moc stará, že ráda nejsem. Ve vedru ji neustále přikrývá dekou a když spí, chodí ji hladit a povídat si s ní, takže ji vzbudí. Takže není to vždy výhra :-D

23 Caramilla Caramilla | 14. září 2016 v 15:18 | Reagovat

[20]: ;-) Dneska na gynde se me Dr. ptal ze srandy jestli jeste jedno (myslel si, jak bude vtipnej a ocekaval odpoved "pane doktore, vy jste se zblaznil?"), a byl v soku odpovedi, ze o tom vazne uvazujeme :-D
Rikala jsem, ze jeden z duvodu je, ze kdyz mi polozili Rozarku kuzi na kuzi na bricho hned po porodu, tak jsem rekla, ze tohle chci zazit jeste jednou. nechapal.... nechapal, jak nekomu staci "tak malo", aby uvazoval po tak velkem bolestivem vykonu, ze to chce cele jeste jednou... tak jsem o tom tak povidala, ze bylo videt, ze o tom fakt docela premysli. V nasi porodnici se to bezne nedela, dite se mame ukaze a pak se odnese. Matky, co ho chteji na holou kuzi, jsou "ty biomatky". Myslim, ze kdyz slysel, jak s dojetim o tom povidam, tak mu doslo, ze to neni jen o "biopristupu"... Tak uvidim, treba jsem byla na zacatku nove zmeny v nasi jinak standartni antiprirozene porodnici :-D

24 Caramilla Caramilla | 14. září 2016 v 15:19 | Reagovat

[21]: u nas na prechode je chci mit fixovane vsechny 3, rozarka v kocaru, mina se musi drzet poutka a krystof za ruku nebo na stupatku. Tady je to na nekterych mistech tak o hubu, ze z toho mam fakt strach... :-(

25 Lucka Lucka | E-mail | 16. září 2016 v 20:03 | Reagovat

[7]: sice teda úplně mimo téma, ale nedá mi to. Já už jsem zoufalá. Syn má také problém se zadrzovanim kakani. Jaké projimadlo vám zabírá? Já už zkoušela ledacos, ale uspechy jsou vždy jen na chvíli.Takže za každou radu budu ráda.

26 Caramilla Caramilla | 16. září 2016 v 20:27 | Reagovat

[25]: ja jsem z te situace uplne zoufala, trva to od unora a nelepsi se to. kvuli tomu se nam nepodarilo pres leto odplenit, protoze nemuzu sebrat plenku uplne, treba do kostela ji dam, doma peru mockrat denne pokadene obleceni:(
Syn je na lactulose, navykova neni, dcera a ni byla rok a v pohode, ostupne po nastartovani traveni stacilo mene a mene... ona mela problem s tuhou stolici, ale po zmekceni se tlacit nebala, ale byla starsi, 3 roky.
Davam 20 ml denne rano do kakaa, tajne, nesmi me videt:-) Stacilo i 15, ale vycvicil si sverace a je i starsi, tak davam 20, to kaka kazdy den dostatecne.
kdyz by byla krize, tak se da dat az 2*20 ml za den (syn ma asi 13 kg? 2,5 roku).
Drzim palce, pry pomuze jen trpelivost a chvalit a jinak to jakoby neresit... muze to trvat bohuzel i rok, dva...:-(((

27 Lucka Lucka | E-mail | 16. září 2016 v 21:24 | Reagovat

[26]: Synovi jsou tři. Plenky nemá už dávno. S kakanim problém, tak půl roku. Chvíli se to zlepšilo. Teď je to tak střídavě. Týden chodí každý den bez problémů a pak najednou se zasekne. Přitom tvrdou stolici nemá. Laktulozu jsem zkoušela úplně začátku a moc nám nepomohla. Pomohla pravidelnost a občas i sladká odměna. Ale teď jsme měli zase nějakou krizi. Tak snad se to zlepší. Už mě to nejak psychicky zmáhá.

28 Caramilla Caramilla | 16. září 2016 v 21:35 | Reagovat

[27]: Tak to myslím, že jste na tom výrazně lépe jak my, my od února žádné "lepší období" neměli:( Spíš mě přijde, že se to zhoršuje. Bez projímadla by nekakal vůbec.
Lactulosa podle mě funguje, ale musí se vychytat dávkování. Zezačátku mě přišlo, že nefunguje, když jsem dávkovala podle návodu, pak mě kamarádka dětská doktorka doporučila dávkovat jinak a zafungovalo to. Je to opatření na to, aby stolice byla jisto jistě měkká. Na to to pomůže hodně. U nás to musí být tak, že se "nedá udržet". Bohužel na psychiku lék není.
Nám se Kryštof zpět i počurává, ač byl v květnu a červnu v tomto ohledu jakoby bez plen. Nicméně tohle může souviset i s narozením dalšího miminka...

29 Bondulka Bondulka | 17. září 2016 v 13:08 | Reagovat

Nám dcera zadržovala kakání i přes vysoké dávky Lactulosi (prý pomáhá ohřátý meruňkový džus - u nás to dcera nebyla schopná vypít, tak nevím). Bylo to v období cca 18 měsíců až 3 roky. Měla takový psychický blok, že když už cítila, že asi bude muset, tak si třeba celý den odmítala sednou, skrčit se nebo si jakkoliv zmáčknout bříško. Ve 2,5 letech se všichni na dětském dni divili, jak máme silnou dceru, když kreslí na chodník z pozice kliku na jedné ruce a druhou maluje - bylo to až neskutečné, jak dlouho vydržela, jen aby se nemusela přikrčit. Nepomáhalo nic. Zpětně už nevím, co se stalo, ale přešlo to okolo toho třetího roku. Teď je jí 8 roku a už se to nikdy neopakovalo. Takže vydržte - ono to jistě přejde ;-)

30 Caramilla Caramilla | 17. září 2016 v 13:40 | Reagovat

[29]: Uf, tak to je teda síla! Doufám, že takto se to už nezhorší. Snažím se za každý výkon v kalhotech pochválit, ač mě to vnitřně ničí... Doufám, že to takto zázračně přejde i nás. Hlavně bych chtěla, aby za rok mohl jít do školky :-(

[27]: Jinak na projmutí pomáhá nastrouhané jablko, které se přes noc nechá při pokojové teplotě a ráno na lačno. Tohle jsme používali ale spíš vysloveně na zácpu, když 3 dny dcerka nebyla, tak aby si došla.
A pak pravidelně lžička až dvě lněného oleje do jídla. To pomáhalo hodně spolehlivě ;-) Meruňky jsme zkoušely jen syrové, sušené švestky i na lačno, švestkový kompot, džus... to nepomáhalo, ani hrušky...

31 Lipka Lipka | 17. září 2016 v 18:34 | Reagovat

Přidám se k tématu :-) Syn měl stejné problémy a pomohlo ho vzít a nakreslit kluka jak papá, jak jídlo jde do žaludku, kde se zpracovává a má z něho sílu a to co zbyde jde střívkami ven. Pochopil, že to tak musí být a je to normální a má to tak každý ... No a trochu i vydírání občas proběhlo: dobrůtka se do bříška už nevejde, není místečko, když jsi nebyl na záchodě :-)

32 Caramilla Caramilla | 17. září 2016 v 18:50 | Reagovat

[31]: A můžu se zeptat, kolik synkovi v té době, kdy to pochopil bylo?
Jinak díky za inspiraci, už mám v plánu modelovat bobky z modelíny. Prozatím jsme bobky kreslili a když jsme vybírali brambory, tak jsme si hrály na padání bobků, ale to úspěch nemělo :-D
Jen mám lehkou obavu z toho, aby to nedopadlo tak, že si to vyloží "nebudu jíst = nebudu muset kakat"... Protože už takhle jí hodně špatně...

33 Lipka Lipka | 17. září 2016 v 19:01 | Reagovat

[32]:To nevím přesně, zácpy začaly hlavně kolem dvou a půl, když si začal uvědomovat, že to může ovlivnit :-( Dávala jsem lactulosu, když už to trvalo hodně dlouhy i easylac. Pak zabralo tohle, ale ne hned, myslím, že pro něho byla zásadní informace, že to tak mají všichni a taky pomohlo, že jsme o tom skoro přestali mluvit ( slyšel nás jak to řešíme s mužem, mamkou ...) Co nejmíň si toho všímat, neslavit, je to normální :-) Naštěstí si to s jídlem nespojil, ale taky to byl drobeček, co jedl jak vrabec.

34 Caramilla Caramilla | 17. září 2016 v 19:13 | Reagovat

[33]: Myslím si, že neřešit to je určitě dobrá rada, ale fakt to jde těžko. To chválení je sice řešení, ale vkládala jsem do toho naděje, že si v hlavičce uloží "bobek venku = úspěch". Neslavíme, ale chválím. Bohužel to neřešení je u nás fakt těžké, když se pokaká 5x denně a musím ho celého převléknout a někdy i osprchovat:(
Easylack funguje úžasně, ale nám to trauma právě zhoršil v tom, že jeho cílem je udržet a když už, tak pustit jen nezbytně málo a pomalu, tohle byla rychlovka, neuměl to ovlivnit, byl z toho úplně hotovej, od té doby odmítá sednout na nočník nebo na záchod. Já to použít musela, protože to trvalo už fakt moc dlouho a Lactulosu jsem dávkovala asi tenkrát špatně a odjížděli jsme na dovolenou. Nicméně byla to chyba :-(

35 Lipka Lipka | 17. září 2016 v 19:25 | Reagovat

Přesně tak, mě se  po olejíčku taky vyděsil, kdybych ho chtěla strašit tak tohle by bylo stoprocentní :-( A pětkrát denně prané tepláčky taky znám, ale opravdu se to přirozeně upravilo samo. Teď je mu šest a pořád ho musím kontrolovat a po dvou třech dnech upozornit, že už je na čase. Ale je to jen mezi námi, nemá od mala rád, když to řeší někdo jiný, to se hrozně zasekne.

36 Caramilla Caramilla | 17. září 2016 v 20:20 | Reagovat

[35]: Tak to mám s dcerkou stejně, taky se sem tam zeptám. Hlavně, když byla na školním vletě, na táboře...
U mě se ten přístup zlomil ve chvíli, kdy mě došlo, že to nejde vyřešit plánovaně a rychle a kdy jsem pochopila, že to je na měsíce, možná roky... ale není mi v tom moc dobře, je to trochu taková zoufalá a depresivní situace :-(

37 Lipka Lipka | 17. září 2016 v 20:38 | Reagovat

Moc držím palce, mě teď čeká odplenkovat třetí dítě, ale nejdřív musím sama sebe přesvědčit, že už jdeme do toho, tak moc se mi nechce :-)

38 Katka R. Katka R. | 30. září 2016 v 8:25 | Reagovat

Doporučuji krásný seriál Byl jednou jeden život. Je tam celé kreslené trávení, i s odchodem na záchod. Lidské tělo a jak funguje je popsáno moc pěkně.
(Jinak pro starší existuje ještě verze Byla jednou jedna planeta a Byl jednou jeden člověk)
Držím palce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama