Těhotenské a rodinné fotografie

3. října 2016 v 10:04 | Petra |  Rodinné fotky atp.
Ohlédnutí zpět, kdy ještě Rozárka i Tobiášek byli v bříšku...

Konečně se ke mě dostala první ucelená várka z našeho těhotenského a rodinného focení. Nakonec byly fotky dělané vlastně za 5 minut 12, těsně před porodem, úplně na konci června...

Fotila jsem se já i moje švagrová Markéta:-) Byla to docela legrace, ale po 2,5 hodinách focení už jsme byli všichni docela dost unavení, já jsem měla zejména úplně ztuhlé svaly na tvářích od věčného "přirozeného úsměvu". To člověk ihned hodí za hlavu své pubertální sny být modelkou:-D Těžká řehole...





































Fotografovala nás Kristina Čechová.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martina Martina | E-mail | 3. října 2016 v 10:37 | Reagovat

Krásný fotečky, dávám palec nahoru :-). To to letí....
Co ty Jasmínčiny střevíčky :-D?? ;-)

2 Caramilla Caramilla | 3. října 2016 v 10:43 | Reagovat

[1]: Já sama jsem si toho ani nevšimla, až jedna kamarádka mě upozornila, že má na fotkách jasmí každou botu jinou a myslela jsem, že mě vomejou :-D Měla na lavičce věci na převlečení a já se zatím šla fotit sama a ona se měla přezout a převléknout... nějak jsem věřila, že v 6ti to dá...
Původně jsem si myslela, že to je záměr manžela, aby se mi za to focení pomstil, ale prý je v tom nevinně :-D  :-D  :-D

3 Martina Martina | E-mail | 3. října 2016 v 10:44 | Reagovat

[2]: Já jsem si toho všimla na té poslední fotce. Nejdříve jsem si myslela, že má ortézu :-D  :-D  :-D

4 Karolina Karolina | 3. října 2016 v 10:52 | Reagovat

Krásné fotky. Já si těch botiček nevšimla vůbec, zaujaly mě výrazy obličejů. Takže to je v pohodě.

5 Caramilla Caramilla | 3. října 2016 v 10:59 | Reagovat

[4]: stejně se s tím nic dělat už nedá... :-x

6 Esti Esti | 3. října 2016 v 11:37 | Reagovat

naprosto nádherné... botiček bych si vůbec nevšimla, kdybych si o nich nepřečetla, koukala jsem více na vás, výrazy, obličeje... taže to vůbec dojem neruší a naopak to originálně pobavilo :D díky :)

7 A-lexa A-lexa | 4. října 2016 v 9:22 | Reagovat

Tak botky pobavily a ještě víc, to že jsi to chtěla svalit na manžela :-D  :-D. Za mě to je v pohodě - nemohla si vybrat jestli bude elegantní, nebo prostě "na pohodu". Nebo je nejspíš umělecky originální po mamince ;-)  :-). Myslím, že ty fotky mají kouzlo a že se botky lehce přehlédnou a pokud ne, tak naopak vyvolají na tváři úsměv a vám to o to sugestivněji vyvolá vzpomínky až budete za pár let fotky prohlížet. Takže, mě prostě baví víc než většina "klasických" fotek. :-)  :-)

8 Caramilla Caramilla | 4. října 2016 v 10:30 | Reagovat

[6]: ; [7]: Jojo, musí se to tak brát. Je to zachycení vzpomínky se vším všudy 8-)

9 Markéta Markéta | E-mail | 4. října 2016 v 13:21 | Reagovat

Je to roztomilé :-)...ale měla si všimnout hlavně fotografka...

10 Alena Alena | 4. října 2016 v 18:35 | Reagovat

Fotky krásné, ale hlavně ty už opravdu jsi profesionální modelka, za ty dlouhé roky co tě sleduju už to fakt umíš, správně se postavit, hezky se usmát.... úžasný vývoj. Jsi skvělá!

11 Caramilla Caramilla | 4. října 2016 v 18:57 | Reagovat

[Smazaný komentář] Moc děkuji, to jsou moc milá slova, hezky se to poslouchá (čte), červenám se... děkuji...

12 Míša Míša | E-mail | 5. října 2016 v 9:15 | Reagovat

Fotky jsou moc hezké, hodně se mi líbí 5,6 a 7 fotka s Tvou švagrovou. Nějak mi to asociuje setkání Marie a Alžběty, kdy ještě obě dvě měly svá děťátka v bříšku.
A co se týká Jasmínčiných botiček... Úplně si dovedu představit,jak Tě to v prvním okamžiku mrzelo. To už tak u "nás" prvorozených perfekcionalistů bývá... Vzpomínám si, jak mě manžel přišel do nemocnice navštívit s dětmi...Měly na sobě venkovní maskáčové kalhoty, které jsem sice šila, ale ven na lítačku... a k tomu úplně nevhodně barevně (ne)sladěná trička... Kritiku a "pobouření" nad zvoleným oblečením jsem spolkla a raději je všechny "vyobjímala". Tyto báječné životní situace,nás učí prodýchat, zasmát se, nelpět na věcech...prostě vnitřní svobodě:-)

13 Caramilla Caramilla | 5. října 2016 v 10:35 | Reagovat

[12]: Co k tomu dodat? Moc krásně jsi to napsala. Je to přesně tak... i s tím perfekcionismem a učením se...
U nás do porodnice sebe i Kryštofa oblékala Mína a nedopadlo to zas tak o moc líp :-D

Jinak musím říct, že si ty "dvoje dvojčata" (máme to na obě strany Tobiášek, pak je 9 dní, pak Rozárka, pak 9 dní a pak Alice) neskutečně užívám, přijde mi to jako neuvěřitelný Boží zázrak něco takového zažít...
Jen je to trochu někdy složité v tom, že to jedno miminko není jakoby v danou chvíli unikátní, že ta pozornost je rozmělněna, jak je těch miminek najednou moc :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama