Komentáře

1 Dagmar Dagmar | E-mail | 20. ledna 2017 v 6:48 | Reagovat

Kouzelné fotečky. :-) To by jeden neřekl, co ty děti všechno pochytí... :-D D.

2 Caramilla Caramilla | 20. ledna 2017 v 7:53 | Reagovat

[1]: No, přesně:) Jsou našim zrcadlem v dobrém i v tom zlém. Alespoň si člověk takto uvědomí, jak velkou má zodpovědnost tím, že dává dětem vzory...

3 Hraboška Hraboška | 20. ledna 2017 v 8:26 | Reagovat

Úžasný :-)
Ano, děti tohle vnímají naprosto přesně. Snažím se je třeba vést k tomu, aby neměly vykrámováno půl pokojíčku, ale vždy jen jeden dva druhy hraček, prostě že když jsou roztahané panenky, tak než si vyndají puzzle, tak by měly panenky uklidit atd. (mají malý pokojíček, tak pak není kam šlápnout) A onehdy mi ty čtyřletá se zdviženým prstem domlouvala, že když chci vytáhnout další nádobí, mám to špinavé nejdřív umýt... To bylo jak facka :-). Musím se nad sebou asi zamyslet, jaké vzory vlastně předávám.

4 Caramilla Caramilla | 20. ledna 2017 v 8:49 | Reagovat

[3]: :-)
Právě proto, že u nás pořádek není, tak jsem na tuto výchovu rezignovala, nakolik s ní souhlasím:-) Stejně tak na naklizený Jasmíny stůl, na tom našem je totiž taky neustále bordel - dva notebooky, faktury moje i manžela, kapesníky, hrnky, co dětem od ruky upadne a většinou se tu válí ještě i foťák:) Musí každý večer uklidit pokojíček celý, ale stůl uklízíme jen občas. Já právě taky spíš uklízím jednou denně, takže děti to mají taky tak. Já si říkám, že je to naše volba, zda chceme uklízet neustále a průběžně drobně a nebo pak najednou pořádně, já taky radši uklidim pak večer kuchyň z gruntu vč. nádobí od snídaně, než neustále přes celý den uklízet průběžně:)
A myslím si, že je jedno jak je pokojíček velký, protože vždy se v něm člověk přerazí, naše děti nemají úplně maličký pokojíček, ale chodit se tam často nedá taky, bohužel je průchozí - na přebalovák s malou, na záchod... takže neustále... ale prý je to zdravé učit se vyhýbat bordelu na zemi, na chůzi, klenbu nohy, svaly na noze, postřeh.. :-D

5 Hraboška Hraboška | 20. ledna 2017 v 9:20 | Reagovat

[4]: Jo, to jediné mě s tím bordelem smiřuje, že když šlapou po miliónu oblečků na panenky a mezitím se válí figurky z kinder vajíčka, že aspoň potrénují nohy :-D :-D.
Zkoušela jsem oba způsoby uklízení, jak průběžně, tak najednou večer. Na lepší pocit celý den je lepší to průběžné, lépe to vypadá, líp se tu "dýchá". Ale je potřeba docela sebekázeň a tu právě moc nemám. Takže to většinou dopadne na ten velký úklid večer. Jenže jak už jsou děti unavené, tak to často bývá v dost mrzuté náladě, leckdy s křikem :-(. A ke kuchyni se pak kolikrát ani nedostanu, když odpadnu při uspávání dětí nebo když si mě intenzivně žádá nejmladší, takže třeba ta hromada nádobí zůstane do rána a to mě fakt štve. Budu muset najít něco mezi tím, nějaký funkční systém, od narození Josefínky se v tom nějak plácám a ne a ne se ustálit. Ale ono to nějak půjde :-).

6 Caramilla Caramilla | 20. ledna 2017 v 9:43 | Reagovat

[5]: Určitě lépe vypadá průběžné uklízení, ale já na to právě nemám vůbec povahu, kapacitu, energii. Sebekázeň umím mít výbornou, ale jen v tom, na co dávám prioritu. A moje priorita je žít, ne uklízet :-D Takže když chci trochu pracovat, trochu cvičit, trochu se zdravě stravovat a být trochu dobrá máma, uklízení je až za tím a mám na to v režimu vyhrazenou dobu, kdy manžel čte dětem pohádku a modlí se s nimi. Střídáme se, jeden má kuchyň a druhý má děti. Pokojíček uklízíme vždy s nimi, jinak to vůbec nešlo (bez toho křiku, resp. křičeli jsme a stejně to nešlo). Jeden má Rozárku, druhý s nimi uklízí. Děláme uklízecí hry, hledačky a tak. Děti to docela baví a je u toho sranda. Už  jsem rezignovala na skautskou výchovu, zjistila jsem, že když dětem s uklízením pomůžu a nebo z toho udělám zábavnou hru, tak je to rychlé, bez nervů a člověk se u toho zasměje, jde spát s pocitem, že to byl hezký den a ne, že zase byl hnusný večer na děti, protože si neuklízely.
Teď čtu knihu Rodiče v akci, a tam je model, že rodiče nemají dělat vůbec nic za děti a děti se mají vychovávat přirozenými důsledky, tzn. pokojíček neuklízí nikdo do doby, než děti přijdou na to, že to pro ně je nevýhodné, protože nikdy nemůžou nic najít. Na naše děti tohle vůbec, ale vůbec nefungovalo, resp. na Jasmínu, už jsem to kdysi taky zkoušela :-D

7 Adéla Adéla | E-mail | 20. ledna 2017 v 9:49 | Reagovat

Holky, jak vůbec zvládáte dělat úklid se třema dětma, já to nedávám se dvěma. Už jsem uvažovala nad nějakou paní na úklid, občas na takové ty věci, co prostě fakt nedělám, nemám kdy - žaluzie, okna, kachličky.Já udělám vždy jen to nejnutnější. Mám ráda pořádek, ne tedy sterilno,někdy mě ten náš bordel pěkně deptá, manžel má dar, že to nevidí :) Ale zase je mi líto peněz za placení úklidu a nějak mi to přijde i takové divné, měla bych to zvládnout sama. Ale nějaké kamarádky to praktikují.
Ohledně vzorů, přesně, zlobím se, že má malá neustále zabordelený stolek a kuchyňku, no ale když se kouknu na náš stůl a kuchyň, ani se jí nedivím, má to okoukané :) Stůl je u nás taky imrvere zaskládaný, noťasy, hrnky...

8 Hraboška Hraboška | 20. ledna 2017 v 9:55 | Reagovat

Tak pro mě taky není uklízení vůbec prioritou, jenže jsem si za poslední měsíce u sebe vypozorovala, že jak je tu fakt binec (a jen rozházené hračky tím nemyslím), tak mi to nedělá dobře, jsem protivná a to se pak negativně odráží na všem ostatním, co by mělo mít před úklidem přednost.
Taky jsme už dávno přišli na to, že je potřeba se s dětmi do úklidu aktivně zapojit, pomáhat jim, nenechat to jen na nich. To prostě opravdu nefunguje :-D.
U nás je trošku nevýhoda, že nemůžu počítat s pevným režimem a manželovým zapojením do domácích činností, protože jeho pracovní doba je velmi nepravidelná (strojvedoucí), takže někdy je doma celý den, jindy odejde dřív, než my vstaneme a vrátí se akorát na uspávání dětí, jindy odejde před večeří a vrací se ráno a pak odvádí aspoň nejstarší do školky. Jako když doma je, tak s dětmi pomáhá hodně a to jde hned všechno líp, jen jsou prostě dny či večery, kdy jsem na všechno a všechny sama :-). A když se pak stane, že holky nemají svůj den a řvou kvůli něčemu všechny tři, tak to je prostě na palici :-D. Ale ani tak bych neměnila a jsem šťastná, i navzdory všudypřítomnému nepořádku a chaosu, který mě štve :-).

9 Hraboška Hraboška | 20. ledna 2017 v 9:58 | Reagovat

[7]: Jo, přesně! Taky to tak mám, že přece postarat se o svou domácnost bych měla zvládat sama. Je mi i blbé, když mi třeba tchýně nebo mamka během hlídání dětí zamete nebo umyje nádobí, je mi tak nějak stydno. Přitom ony mi to nijak nepředhazují a nevyčítají, že tu nemám naklizeno.

10 Caramilla Caramilla | 20. ledna 2017 v 12:55 | Reagovat

[7]: Já spíš právě nezvládám:-D Každý den uklidím kuchyň a část stolu, kde jíme, tu část, kde leží faktury a PC, tak nechávám žít vlastním životem:-D A dětem pokojíček a to je celé. Peru, když přetéká koš nebo nejsou čisté pleny. Mytí oken ani nemluvím, mám jich doma totiž tolik, že je to demotivující, než domyju, jsou ta první zase špinavá. Běžný úklid zvládám, když se nic extra neděje, takové to vyluxovat vytřít, ale jen jednou týdně, hodilo by se častěji, děti drobí, ale jsem ráda, že občas drobky zametu a víc neřeším. Důkladnější úklid děláme fakt jen občas, naštěstí prach u nás utírá manžel.
O paní na úklid jsem taky uvažovala, ale ač jsem bordelář, tak bych podle mě uklízela 3 dny, než by měla přijít, asi by si člověk musel zvyknout. Já totiž i na hotelu, když má přijít dopoledne pokojová služba, tak uklízím, aby si nemyslela, že jsme prasata :-D
Jinak nestelu, protože jsem zastánce, že peřiny mají větrat :-D Do ložnice chodíme jen spát, takže tam se jen vyleze a to většinou tam ještě spí nějaké dítě, pak hoří snídaně, oblékání, vykydat bobky, a než bych se k tomu dostala, tak už by tam zase nějaké dítě šlo spát (teď když je mínus 10 tam spí obě přes den, furt tam někdo spí). A dětem taky nestelu, šplhat se po palandách jen pro dobrý pocit, že máme ustláno, to prostě není můj styl. Děti mají v tomto ohledu u nás špatné vzory, ale máme je rádi a kdykoliv je možnost, tak je chováme a mazlíme a to je víc než stlaní... :-D

[8]: To s tím režimem manžela je nepříjemné. Manžel není doma večer tak 1x za týden a je to vždy náročné, ale zase když vím, že jsem sama, tak neprokrastinuju a hezky si vše sama zorganizuju, když doma je, tak si jeden o druhém myslíme, že to udělá on a pak nestíháme děti uložit včas :-D
Jinak když je krize, nemám den, není mi dobře nebo se třeba vrátíme z návštěvy či lyžování, tak pokojíček prostě neuklidíme a řekneme jen heslo "cestička" - to se nohama rozehrnou hračky nalevo a napravo tak, aby se tam po tmě dalo projít na WC :-D  :-D  :-D

11 Lamalou Lamalou | 20. ledna 2017 v 17:12 | Reagovat

Já teď zkouším uklízet podle Flylady (česká verze dle http://www.terapiedomova.cz) a musím říct, že to má něco do sebe. Zatím jsem teda na začátku. Ale po té, co jsem si na základě inspirace od Caramilly:-) přerovnala všechno oblečení do šuplíků "na stojáka" začínám postupně zavádět pořádek i do ostatních věcí. A to že jsem natrefila na terapiidomova se mi více než hodilo. Třeba někoho tady taky osloví :-)

12 Hraboška Hraboška | 20. ledna 2017 v 21:17 | Reagovat

[10]: Heslo "cestička" se mi líbí :-D. Taky už na to několikrát došlo, jen to zatím nemáme pojmenované :-D.
Palandu taky nestelu, vždycky jen peřinu z té spodní hodím nahoru, dole hodím přes postel deku, aby se nelezlo po prostěradle, a hotovo. Ložnici někdy stelu, někdy ne (dost záleží na tom, jestli tam třeba manžel nespí po noční nebo před noční :-D ).
A mazlení je samozřejmě důležitější než stlaní :-). Třeba když jsem se po 10 dnech vrátila s malou z nemocnice, bylo mi i druhý den tak nějak jedno, že si na gauči mám sotva kam sednout, že jsou všude koše s vypraným suchým prádlem (to manžel zvládne sám, ale poskládat už ne)... hlavně že jsme zase všichni spolu :-)

[11]: Fly Lady a Terapii domova znám, teoreticky to mám namakané dobře, pokulhává jen praxe :-D.

13 Caramilla Caramilla | 20. ledna 2017 v 22:06 | Reagovat

[11]: Díky za odkaz ;-) Něco z toho jsem před Vánoci i praktikovala (intuitivně), určitě je to super, pokud se to v praxi daří, já to bohužel nemám jako prioritu, kdybych místo cvičení dala uklízení, měla bych asi uklizeno víc a i tomu plánu bych se věnovala, ale nejsem schopná dělat takhle systematicky více věcí najednou, práce + cvičení mě u těch 3 dětí nějak vytěžují :-P Ale určitě jedno bude líp a více času.
Pravda je, že když tu je uklizeno, tak se cítím lépe (jednak se mi to líbí, jednak mi je lehčeji, jednak mě nestresuje, že je tu bordel a budu ho muset uklidit a jednak mám pocit, že jsem neselhala jako žena v domácnosti), ale na druhou stranu mě pak frustruje, že tu uklizeno je asi tak 15 minut?... :-P A jestli něco nemám ráda, tak je to marná práce :-D

14 Caramilla Caramilla | 20. ledna 2017 v 22:08 | Reagovat

[12]: Jasně, jednou nám na tom uklizeném gauči v tom naklizeném pokoji bez drobků a poblitých plen všude kolem, bez autíček pod nohama, bez nalepených křupkek, rozsypaných oříšků a vylitých šťáv bude samotným hrozně smutno a budeme vzpomínat se slzou v oku na ten bordel a děti na klíně :-D (A tomuhle manžel říká "kyselé hrozny") :-D

15 Lamalou Lamalou | 21. ledna 2017 v 14:42 | Reagovat

No právě, ono se v tom pořádku pak tak nějak líp žije.... já jsem založením spíš bordelář, tak uvidíme, jak dlouho mi "terapie" vydrží :-D
jinak si myslím, že je i důležitý naučit děti udržovat pořádek, protože to pak pro ně bude lehčí v životě. Ale někdy je to teda boj. Zvlášť když to člověk tak nějak nemá v krvi. Navíc je  pro mě někdy jednodušší uklidit to sama, než to chtít po nich... Mám teda holky o kousek větší (10, 8 a 2) tak už po těch větších občas něco můžu chtít. A uklízeli jsme vždycky společně a jsou myslím docela dobře naučené, že než vytáhnou novou hračku ty roztahané uklidí. I když se jim někdy nechce :-D a taky mi to ještě nevrátily,  i když ta prostřední je dost "radílek" :-D
Za sebe si myslím, že důležitý je mazlení i uklízení. Ale udržet tu rovnováhu... No stejně to uvidíme, až za pár let, jak se nám to všechno povedlo. a já věřím, že to dopadne dobře :-D  :-D  :-D

16 Lamalou Lamalou | 21. ledna 2017 v 14:47 | Reagovat

jinak moc díky za tenhle web!!! Ráda sem chodím a inspiruju se. Taky bych chtěla víc cvičit a šít... ale prostě si na to nějak neumím najít čas.

17 Lamalou Lamalou | 21. ledna 2017 v 14:47 | Reagovat

Kryštůfek je teda šikulka :-)

18 Market Market | 25. ledna 2017 v 14:13 | Reagovat

Jak uz tu nekdo psal, me neporadek cucha nervy, takze uklizeno mam vecer a pred navstevou. Holky jsou nauceny poklidit si hracky nez jdou spat (samozrejme jim to musim pripomenout) a pak kdyz zahlasim, ze jdu vytirat. Zaklad je nemit moc veci a ty co clovek ma musi mit kazda sve misto, nejlepe v nepruhledne skrini. Pak se uklizi snadno, nejhorsi jsou takove ty hromadky veci, ktere "nikam nepatri", tak ty nemam. Zadne stojici oleje, koreni, mene casto pouzivane spotrebice na lince... Myslim, ze uklizim podobne dlouho jako ti co maji doma chaos, akorat oni srovnavaji velky chaos na mensi a ja to co vznikne za den na uklizeno. Nejdulezitejsi je udelat ten uklizeny zaklad - to je i princip flying lady. Jinak ja uklidim nadobi nez se mi za 2 min ohreje jidlo, uklidim linku po snidani nez holky dosnidaji. Poklidim kuchyn a obyvak nez chlap deti ulozi. Umyvadlo v koupelne prejedu rukou s mydlem, kdyz si myju ruce, zabere to tak 10 vterin a kdyz se to udela denne, tak ho vlastne nikdy nemusim drhnout. Co nezvladam je zehleni, poskladam vsechno co se da nosit bez zehleni a hromadi se mi manzelovy kosile a trika do prace... Ale treba nestelu, okna myju nahodile vzdy ta nejspinavejsi kdyz me to napadne, protoze umyt cely barak najednou by byla sichta na pul dne. Uklid mi urcite nezbira cas, ktery bych mela stravit jinak, kdybych mela byt na sebe prisnejsi, zakazala bych si sjizdet stranky o siti :-D .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.