Ekozahradničení

Tipy pro ekozahradu: Zimní sestřih převislé pelargonie

13. listopadu 2011 v 0:43 | Petra
Vyzkoušela jsem mnoho druhů balkonových květin, začala jsem převislýma pelargoniema, který mi přišly fádní a "má je každý" a navíc jsem nikdy neměla tak huňaté rostliny, obalené květy, samé listí... Jen vždy šlahoun, vytenčený, co se na konci krčilo "cosi"...

Bylinky: Bylinkový ocet

2. října 2011 v 12:18 | Petra
Minulý rok jsem zkusmo naložila estragon do octa. Udělala jsem ho asi půl litru a smála jsem se, že nám to vydrží na 10 let. Občas jsem ho dala do zeleninového salátu, který krásně dotáhne a dá mu úžasné aroma. Ale pak ho objevil manžel. Zjistil, že nahrazuje rýžový ocet, který se používá v asijské kuchyni. Takže ho používá např. do sushi. Výborný je též na marinádu pro grilovanou zeleninu, která je tak šťavnatá a aromatická.

Netradiční rostliny: Divoké rajče

6. září 2011 v 9:45 | Petra
Je čas bilancovat letošní novinku na mých záhonech - ze společnosti Gengel jsem si na jaře objednala semínka divokého rajčete. Na první plody jsem si kvůli chladnému létu počkala hezky dlouho, teď plodí o stošest...

Rajčata rostly jak plevel, větvily se, snažila jsem se to původně vyvazovat, ač to není prý třeba, ale nakonec jsem to vzdala. Velmi brzo nasadily plody, ale celkem dlouho pak trvalo, než dozrály (což bude ale počasím).

Netradiční rostliny: Pepino gold - sladké balkonové melounky

27. března 2011 v 17:08 | Petra
Máte rádi experimenty, spadké plody a nemáte třeba ani zahrádku? Pepino Gold je jedinečné tím, že se pěstuje v květináči na okně / balkoně / parapetu a vydá velikou úrodu. Nepotřebujete balkon ani zahradu - jen místo, kam ven za okno upevníte květináč. Upevnění to musí být však dostatečné, protože rostlina vrhá dlouhé šlahouny, na kterých visí těžké plody a neupevněný květináč / truhlík by se mohl převrhnout.

Tipy pro ekozahradu: Vyvýšený záhon

25. března 2011 v 19:24 | Petra
Vyvýšené záhony patří k biozahradničení. Jejich vytvoření je trochu náročnější, ale stojí to za to! Vhodně pro malé zahrádky, protože na vyvýšený záhon se toho vejde několikrát tolik.

Ideální pro smíšené výsadby (bez nichž to v ekozahradě vůbec nejde). Daří se na něm rajčatům, mrkvi, paprikám a mnoha dalším.

Tipy pro ekozahradu: Domácí miniskleníček

25. března 2011 v 17:39 | Petra

Asi už to mnohé z vás napadlo, mě to trvalo trochu dýl. Nahonem jsem vysévala za pět minut dvanáct semínka mochyně (třešně Inky) a potřebovala jsem něco, kde by se semínkům dařilo stejně dobře jako ve skleníku (který mám ve fázi podezdívka, ale skla nikde), až jsem objevila na kuchyňské lince plastový obal od Bio Cherry rajčátek (jimž jsem v bioprodejně prostě neodolala a pod záminkou kojení si je koupila:-) a zvolala "Heureka!"

Praktický zavírací skleníček je na světě. A navíc je to recy!

Tipy pro ekozahradu: Jarní květy v nádobách

25. března 2011 v 17:35 | Petra

Taky vás polévá horko i chlad nad cenami jarních květin v nádobách? Je pravda, že i těch pár nezbedných cibulek v sáčku si nechají obchodníci dobře zaplatit, ale kdo jednou kopí a dobře se postará, za pár let může cibulky rozdávat po okolí.

Jestli si chcete jaro přenést blíže k vašemu domovu, není jednodušší než na zahrádce narýpat a přemístit do květináčů.

Tipy pro ekozahradu: Objednejte si staré odrůdy z Gengelu

12. února 2011 v 21:21 | Petra
Poslední léta se to u nás hemčí cizokrajnými rostlinami. Pěstují se banány, pomeranče, fíky... Tím jsou cennější staré tradiční krajové a regionální odrůdy, které prakticky vymizely z našich zahrádek. Jejich zachování a rozmnožení si dala za cíl společnost Gengel. Můžete u nich objednat tradiční odrůdy (semena i řízky) a rozmnožit je tak dále.

Aktualizace: 27. 3. 2011

Netradiční rostliny: Štiplavý nezmar "rukola"

8. listopadu 2010 v 22:05 | Petra
Když jsem poprvé zakoupila vaničku se zelenými lístky a ochutnala, tak se mi udělalo špatně. Zbytek rukoly skončil na kompostě. Pak jsem jí ale přišla na chuť a zamilovala jsem si ji. Minulý rok jsem zkusila pěstovat rukolu na záhonku. Je to velmi nenáročná rostlina. A dokonce mi na jaře obrazily rostlinky z minulého roku (ač ce uvádí, že je jednoletá). V létě žene do květu - stačí ji seříznout a znovu obráží. Čerstvé lístky v hojném množství můžete sklízet od časného jara do pozdního podzimu. Zrovna teď jsem si čerstvé do pomazánky sklidila:-)

Prý se dá v zimě i rychlit na vatě jako řeřicha - zatím jsem nezkoušela:-)

Bylinky: Připravte si pažitku na zimu

8. listopadu 2010 v 21:47 | Petra
V zimě jsme doslova hladoví po něčem zeleném čerstvém do polévky. V supermarketech můžeme sehnat většinou zavadlou pažitku, která k nám docestovala přes půl světa ze skleníku, přitom není vůbec nic těžkého si narychlit vlastní.

Nyní je ideální doba na vyrytí trsu pažitky ze záhonku. Trs necháme pořádně jednou přemrznout a pak jej dáme do tepla. Krásně obrazí a můžeme v zimě sklízet čerstvou pažitku.

Netradiční rostliny: Maruško, přines jahody ... v listopadu:-) (Stáleplodící jahody)

8. listopadu 2010 v 21:42 | Petra
Nikdy dřív bych nevěřila, že budu v listopadu sklízet jahody. Letos na jaře jsem na zkoušku vysadila stáleplodící jahodníky. Čekala jsem, že plody budou malé, nedobré a divné. Ale jsem příjemně překvapena. Chutnají dobře a jsou velké. První plody jsem sklidila dnes:-)

Netradiční rostliny: Zapomenutý chřest

9. srpna 2010 v 15:02 | Petra
Chřest by neměl býti netradiční rostlinou, ale řekla bych, že se na něj v našich končinách neprávem trochu zapomíná. Jeho pěstování není náročné technicky, spíš vyžaduje třpělivost před tím, než začnete sklízet. Ale stojí to za to.

To, co si koupíme dnes v supermarketech pod označením "chřest" jsou gumovaté, někdy naplesnivělé a dřevnaté špalíčky se zavadlými špičkami. A to i v případě, že cena svazečku se pohybuje kolem 60 Kč.

Není divu, protože chřest by se měl zpracovat ideálně do 24 hodin po sklizni.

Pro pěstování na zahrádce potřebujete pouze prostor, časovou investici do vybudování chřestového záhonu a 3 roky vydržet se sklizní. Odměnou vám bude 15 let sklizně a prakticky nulová péče o chřestový záhon (v případě zeleného chřestu, který mám stejně radši:-). Podle mě to za to stojí:-)

Netradiční rostliny: Mochyně peruánská - jedlé lampionky

9. srpna 2010 v 14:08 | Petra
Mochyně peruánská (Physalis peruviana) nebo také jiným názvem "Třešeň Inka" je absolutně nenáročná jednoletá rostlina, která nevyžaduje téměř žádnou péči a na konci léta vás odmění velkým množstvím velmi chutných plodů.

Mnozí z nás mají na zahradě oranžové "lampionky", které jsou celkem nezdolným plevelem a šíří se oddenky úplně do všech stran. Dekorují pak naše podzimní byty krásnou ohnivou barvou. Plody této mochyně jsou však jedovaté.

Netradiční rostliny: Ačokča - extravagantní název, jednoduchá rostlina

9. srpna 2010 v 13:41 | Petra
Dlouhé šlahouny s nepostřehnutelnými plody lidé někdy považují za jakýsi druh plevele typu "psí víno". Nevědí však, že v úžlabí se skrývají drobounké plody vynikající chuti.

Ačokča se v našich končinách začíná zabydlovat a v posledních letech je velmi oblíbenou a rozšířenou rostlinou mezi zahrádkáři (občas se nazývá "paprikookurka").

Tipy pro ekozahradu: Na parapetu už to klíčí:-)

9. března 2010 v 19:51 | Petra
Venku sice ještě hodně mrzne, ale jaro už o sobě dává vědět. Ráno to zvučí ptačími hlasy, na zahradě se ze sněhu klubají sněženky a tulipány už vystrkují své růžky. V únoru a na začátku března je čas pro výsev paprik, kedluben, celeru a třeba také třešně Inky (mochyně peruánská). Na parapetu už se to hemží kelímky a mističkami, ze kterých vykukují klíčící rostlinky.

Literatura o přírodní zahradě, kterou musíte mít:-)

14. listopadu 2009 v 18:48 | Petra
Knížky o přírodních zahradách patří mezi mou posedlost. Přijde mi, že jsem snad už ve stádiu sběratelství, takže kromě Biblí všech různých překladů mám druhou sběratelskou polici s knížkami o přírodních zahradách.

Mezi všemi mám však dvě nejoblíbenější "bible každého biozahrádkáře". Poznáte je snadlo, jsou totiž takové "ošahané", jsou se mnou v sezóně totiž neustále na zahrádce a nejraději si lebedí otevřené v záhonku. Možná řeknete: "A tohle je úcta ke knihám?" Ano! Tohle je má úcta ke knihám! Knížka o přírodní zahradě má být v zahradě, pěkně zaprášená od půdy a osahaná od svého zahrádkáře...

Marie-Luise Kreuter o bylinkách

14. listopadu 2009 v 18:16 | Petra
Z literatury o přírodních zahradách mám dvě nejoblíbenější autorky, od kterých musím mít všechno, co vydaly nebo napsaly. Jednou z nich je německá autorka Marie-Luise Kreuter. Mám od ní již dvě knížky, ale přesto mi to nedalo a včera jsem si přinesla její knížku o bylinkách.

Knížku vydalo v roce 2005 nakladatelství REBO. Najdete v ní tipy na pěstování v květináčcích, truhlících, na skalkách a na dalších místech v zahradě. Každý druh bylinky je podrobně popsán jak co do svého původu, pěstování, tak i doporučených způsobů sklizně a uchování.

Netradiční rostliny: Novozélandský špenát (čtyřboč rozložitá)

2. listopadu 2009 v 19:43 | Petra
Máte-li rádi čerstvý špenát a chcete-li jej mít po ruce celé léto, doporučuji zkusit špenát novozélandský (Tetragonia tetragonioides). To, proč se botanicky jmenuje čtyřboč, poznáte při prvím výsevu. Malá rostlinka se totiž rozvětví zpravidla do čtyř stran - vytrvoří dlouhatánské šlahouny, na kterých můžete sklízet celé léto až do prvních silnějších mrazů čerstvé a lahodné lístky.

Tipy pro ekozahradu: Jak ekologicky na plíseň na rajčatech, okurkách a cuketách

10. září 2009 v 17:55 | Petra
Vlhké léto, i když bylo teplé, bylo pro plísně dobrou živnou půdou, a tak se objevili už na přelomu června a července. Ač jsem vysadila rezistentní odrůdy, plísni jsem se letos nevyhla. Nicméně jsem dost účinně zabojovala ekologickými prostředky a úroda je vskutku hojná!

Tipy pro ekozahradu: Je čas sbírat semena

4. září 2009 v 17:47 | Petra
Léto se přehouplo do své "babí" fáze a to je mimo sklizně také čas pro sbírání semen pro příští sezonu a sezony. Je to nejlepší způsob, jak mít semena z rostlin zvyklých růst ve specifických podmínkách naší zahrádky. A navíc nejlevnější způsob mít semena alespoň relativně "bio".

Některá semena může sbírat každý zahrádkář a některá mu jdou dokonce naproti.

Bylinky: Sušení bylinek je v plném proudu

14. srpna 2009 v 20:08 | Petra
Léto se pomalu chýlí ke svému konci. Na zahradě sleduji prvné podzimní změny, odstraňuji některé letní kytky, které už "dosloužily" a sbírám uzrálá semena. Bylinková zahrádka se podobala neprostupné džungli, tak jsme nastoupila s nůžkama. Bylinky jsme svázala do malých svazečků a z pokojíka udělala sušárnu. Suším hlavně mátu a libeček.

Bylinky: Bylinkový čaj z heřmánku a divizny

11. července 2009 v 14:20 | Petra
Na zahrádce je právě v plném květu divizna a heřmánek. Z čerstvých květů jsem si udělala čaj, který jsem osladila letošním první medem. A čeká mne sběr a sušení - toť strýček na zimní období nachlazení.

Divizna velkokvětá, které se lidově říká třeba také Áronova hůl, má ráda slunná stanoviště a vápnitou, propustnou půdu chudou na živiny. Bylinu jsem nikdy nevysévala, vždycky mi na zahrádně nějaká sama vyroste. Jedná se o dvouletou rostlinu, v prvním roce můžete sbírat listy. Je dobré sušit diviznu na vzduchu. Zajímavost je, že léčivost květů je spojena se žlutým barvivem. Proto při sušení květy nesmějí zhnědnout!

Tipy pro ekozahradu: Zahradní nábytek

6. července 2009 v 19:29 | Petra
Na každé zahrádce musí být místo pro posezení pod širým nebem, stromem nebo slunečníkem. Na té naší je to zatím kopmplikované stavebními pracemi, ale minulý víkend jsme se přeci jen ubytovali venku pod lískou. Výběr nábytku pro posezení není úplně jednoduchou záležitostí.

Zásady biozahradničení: Přetvořte plevel na zeleninu

4. července 2009 v 22:02 | Petra
Plevel, který vám vyroste na zahrádce, je plný vitamínů a minerálů - pampeliška, bodlák nebo svlačec si tahají živiny z velmi hlubokých míst v zemi a tím je vynášejí nahoru. Na jaře jsou tyto rostliny nejlepším zdrojem vitamínů, které se nám na jaře nedostávají (respektive nedostávají se těm, kteří se snaží vyvarovat jedení rajčat v únoru a nekonzumují pomeranče, kiwi a banány). Jíst nesezónní ovoce a zeleninu je stejně bláhové jako do sebe házet pilulky z lékárny. Kysaná zelenina a první lístky ze zahrádky, které se objevují už v únoru, jsou přirozeným zdrojem látek, které tělo potřebuje.

Zásady biozahradničení: Přirozená vláha

4. července 2009 v 21:54 | Petra
V přírodní zahradě platí, že by mělo být udržování zahrady co nejméně náročné na vodní zdroje. Ideální je chytat všechnu dešťovou vodu do sudů nebo nádrže a využívat ji k zavlažování. Pamatujte, že rostliny, které si rozmazlíte každodenním zaléváním, nepřežijí vaši týdenní dovolenou. Rostliny, které budete držet zkrátka, se naučí si pro vláhu dojít samy a vytvoří si hluboké kořeny.

Zásady biozahradničení: Přírodní postřiky

4. července 2009 v 21:46 | Petra
Proti nemocem rostlin můžete použít vývary, výluhy a jíchy z bylinek a rostlin. Pamatujte, že nemoci a škůdci napadají oslabené rostliny, pokud jim dáte dostatek živin a dobré podmínky, tak budou velmi odolné. Téměř u všech rostlin zvyšuje odolnost hnojení kopřivovou jíchou. Přehled přírodních jích a postřiků naleznete v knížce "Zahrada v souladu s přírodou". Často se využívá přeslička, česnek, cibule, kostival a pelyněk. Takovými prostředky odpudíte např. mšice a můžete předejít napadení plísněmi. Na českém trhu navíc můžete koupit některé přípravky od firmy AgroBio, které jsou na přírodní bázi. Přípravek Bioton je např. proti plísním.

Zásady biozahradničení: Přírodní hnojení

4. července 2009 v 21:33 | Petra
Každý zahrádkář ví, že zásadou dobrého pěstování je správný kompost. Kompostování má své zásady a kvalitní kompost není výsledkem ležící a hnijící hromady zbytků. Pro kompost platí dvě zásady - potřebuje vzduch a vlhko. Kompost si založte co nejblíže vchodu do domu, abyste za jakéhololiv počasí k němu měli přístup. Měl by být umístěn ve stínu - ideálně pod ořešákem nebo lískou. Pro základ můžete použít koupený kompostér nebo vlastnoručně vyrobený z prkýnek. Náš kompost je vyroben ze staré podsady stanu, má praktické "otvírání":-)

Tipy pro ekozahradu: Kopřivová jícha

4. července 2009 v 21:07 | Petra
Léto je v plném proudu a přichází čas přípravy druhé várky základního hnojova přírodní zahrady - kopřivové jíchy. Aneb jak zadarmo téměř bez práce vyrobit z všudpřítomného plevele u plotů vyrobit hnojivo plné důležitých živin. Kopřivy u nás před sekačkou bráním vlastním tělem!:-)

Zásady biozahradničení: Přilákejte přirozené predátory

4. července 2009 v 17:03 | Petra

Živočichové, kteří mohou na zahrádce působit škody tím, že jim chutná něco, co pak nestihnete ani sklidit, mají svoje přirozené predátory, které je potřeba na zahrádku přilákat a zabydlet. Některé "kombinace" samozřejmě všichni známe. Larvy slunéček sedmitečných milují mšice (ostatně zkoušela jsem to na čilipapričce obsypané mšicemi, nad kterou jsem málem zlomila hůl, když tu jsem v trávě zahlédla larvu slunéčka, kterou jsem deportovala na dovolenou na svoji čilipapričku na schodišťové římse, během dne nebylo po mšicích ani stopy).

Zásady biozahradničení: Rozmanitost a sousedské vztahy

4. července 2009 v 10:43 | Petra

Plantáže okurek, rajčat, salátů, ale také třeba smrků jsou ideálním hostincem pro živočichy. Slimákům tak stačí například objevit lán salátů a mohou se tam rovnou nastěhovat. Také plíseň se báječně šíří na plantáži okurek. Stejně tak rostliny na plantáži si konkurují a je málo živin i prostoru pro každou z nich. Pokud chceme pěstovat zeleninu i ovoce přírodně, měli bychom se naučit sít a sázet smíšené kultury.
 
 

Reklama